Některé interiéry vznikají z osobního příběhu a vzájemné důvěry. Pilates studio Oveé je právě takovým projektem. Pro mh architekty představovalo pokračování spolupráce s klientkou Mariou, ale zároveň i cestu, během níž se z pracovního vztahu stalo skutečné partnerství.
Klientka do projektu nepřinesla pouze zadání, ale silný osobní příběh, energii a odvahu začít znovu. Studio totiž pro ni nebylo pouze podnikatelským záměrem. Je výsledkem životního restartu a rozhodnutí vybudovat něco vlastního, smysluplného a živého. Klientka navíc umožnila architektům navrhovat jinak, než by možná vedlo čistě očekávatelné zadání. „Maria měla odvahu otevřít se prostoru, který není prvoplánový. To je podle nás pro dobrý interiér podstatné, aby nepůsobil pouze v den focení, ale aby dokázal dlouhodobě nést energii lidí, kteří ho používají,“ říkají architekti.
Nejednoznačnost jako hlavní prvek
Od začátku bylo pro architekty důležité, aby interiér neuzavřeli do stereotypu jedné cílové skupiny, nálady nebo vizuálu. „Nechtěli jsme vytvořit prostor, který bude působit výhradně žensky, luxusně, wellnessově nebo příliš nedostupně. Cílem bylo spíše čisté, genderově nezávislé prostředí, které návštěvníkům nabídne prostor pro vlastní energii, pohyb a mentální restart,“ popisují architekti. Výsledkem je interiér, který funguje jako neutrální plátno. Člověk do něj přichází s vlastním tempem, myšlenkami i náladou a může je zde na chvíli odložit nebo uspořádat. „Hlavní architektonický moment nevnímáme jako jeden samostatný objekt, ale jako vztah mezi jednotlivými prvky,“ líčí dál architekti.
„Nechtěli jsme vytvářet prostor, který bude návštěvníkům předepisovat, jak se v něm mají cítit. Vnímáme ho spíše jako čisté plátno, na které si každý přináší vlastní energii, tempo i myšlenky.“
Klíčovou roli hraje meziprostor – fluidní zóna se záměrně nejednoznačným vymezením mezi dvoustupňovou lavicí a zakřivenou dělící stěnou. Ta prostor odděluje, aniž by ho uzavírala, a vytváří tak měkkou hranici mezi jednotlivými funkcemi. Kromě toho také přirozeně vede pohyb i orientaci návštěvníků. Tato nejednoznačnost je pro celý koncept zásadní.
„Studio pro nás není jen místem pro pohyb. Je to prostředí, které umožňuje fyzický i mentální restart.“
Důraz na proces
U architektury se často prezentuje čistý finální výsledek, ale za ním stojí mnoho momentů, které zůstávají skryté. Na projektu byla pro architekty důležitá také samotná cesta realizace. Kreslení na podlahu, ověřování křivek v měřítku 1:1, stavění tvarů vlastníma rukama, práce s materiálem ještě ve fázi, kdy výsledek existuje jen jako představa.
Jak sami říkají: „U tohoto projektu jsme si znovu připomněli, jak zvláštní a krásné je ve fázi stavby vytvářet z tvárnic, materiálů a dočasných čar v prostoru něco, co v tu chvíli působí téměř absurdně. A pak se později vrátit a vidět, že přesně na tom místě někdo cvičí, dýchá, soustředí se a prostor používá tak, jak jsme si ho kdysi jen kreslili na zem.“
Nejsilnějším materiálem celého projektu však nakonec nebyl konkrétní povrch, tvar ani světlo, ale osobnost klientky. Architektura zde funguje jako prostředník mezi jejím příběhem a zkušeností návštěvníků. To, co Maria do projektu vložila, se architekti snažili převést do prostoru tak, aby tato energie mohla pokračovat dál.
Pilates Oveé
Autoři: mh architekti
Spoluautoři: Ing. arch. Michaela Horáková, Ing. arch. Lucie Bieláková
Lokalita: Praha – Holešovice
Užitná plocha: 125 m²
Rok projektu: 2024
Rok realizace: 2025
Fotografie: Jakub Michal Teringa
