Frankfurtský knižní veletrh je pro nás v ARCHIZOOMBOOKS velkým tématem, a proto nás těší i podoba českého pavilonu pro rok 2026. Studio JinJan navrhlo prostor, který návštěvníky přenese do krajiny fantazie mezi měkké nafukovací objekty, světelné scenérie, současné umění i chytré technologie.
Česká republika se letos představí jako čestný host Frankfurtského knižního veletrhu. A má ambici nabídnout mnohem víc než klasickou výstavní expozici. Návrh pražského studia JinJan s názvem Rozhraní imaginace zvítězil v otevřené architektonické soutěži díky své výrazné vizuální koncepci i promyšlenému propojení literatury, architektury a scénografie.
Porota ocenila především schopnost vytvořit otevřený prostor, který návštěvníky nenutí k předem dané trase, ale zve je k vlastnímu objevování. Stejně jako při čtení knihy si každý může zvolit vlastní cestu a vlastní interpretaci. „U vítězného návrhu nás bavila zejména jasná a zábavná vizuální koncepce umožňující plnit různé funkce, které se od pavilonu očekávají. Můžete si zde odpočinout, začíst se, hrát si, bavit se. Věřím, že svět, přístav, který se návštěvníkům a návštěvnicím pavilonu otevře, bude velkým zážitkem,“ zdůrazňuje členka výběrové komise, ředitelka Designbloku, Jana Zielinski.
Když se kniha stane prostorem
Návrh pavilonu rozvíjí základní motto hostování: Česko – země na pobřeží. „Právě idea Česka jako země na pobřeží od počátku dráždila naši představivost a nutila nás k zamyšlení, jak tuto utopii zhmotnit v prostoru a zároveň propojit se světem literatury,“ říká na úvod Jindřich Ráftl ze studia JinJan, v jejichž projektech se často spojuje architektura s uměním a udržitelnými principy.
Základním prvkem architektury pavilonu jsou oblé a měkké nafukovací objekty. „Mohou znázorňovat například kamínky v české řece, skály nebo cokoliv jiného – záleží jen na představivosti návštěvnic a návštěvníků. Objekty člení prostor pavilonu, oddělují jednotlivé sekce a současně jsou i formou a hlavním uměleckým motivem. Krajina pavilonu působí jako dotek lidskosti, který přibližuje atmosféru a styl české literatury,“ dodává Jan Tůma ze studia JinJan.
„V pavilonu se podobně jako při čtení knihy přenesete do nekonečného světa imaginace. Tento prožitek podporují použité nafukovací objekty, které volně protékají prostorem a měkce rámují výhledy. Při procházení byste si neměli být jistí, kde prostor končí, měli byste mít pocit neohraničenosti a nekonečnosti. Chceme, aby se příchozí ocitnul v jiné realitě. Aby ho návštěva pavilonu vytrhla z každodenního vnímání a přenesla do jiného světa, stejně jako to dokáže dobrá kniha,“ líčí dále Jan Tůma.
Pět dní nabitých literaturou
Pavilon nebude pouze architektonickou instalací, ale živým kulturním centrem. Po dobu pěti dnů nabídne dvě programové scény, na nichž vystoupí 75 českých autorek a autorů v rámci více než stovky debat, autorských čtení a diskusí. Na některých místech budou objekty uzpůsobeny jako pohodlná místa k odpočinku a posezení, a to nejen v rámci relaxační zóny určené třeba právě pro četbu knihy. Vzniknou zde navíc místa, bójky a Maják, která budou přímo komunikovat s návštěvníky a návštěvnicemi. Nepůjde ale pouze o strohá informační sdělení. Nebude chybět český nadhled, humor i využití AI.
„Pro návrh byl kromě formální stránky podstatný i technický aspekt pavilonu, jako konstrukce, která bude plnit svoji funkci pouze několik dní. Vzduchem plněné objemy prakticky nic neváží a jejich instalace a převoz jsou naprosto nenáročné,“ uvádí Jindřich Ráftl. „Neméně důležitá je také světelná atmosféra pavilonu. Světlo nevnímáme jako pouhý nástroj nasvícení, ale je samotnou prostorovou substancí. Návštěva pavilonu se tak stává scénickým zážitkem, ne jen pouhou prezentací knih,“ uzavírá Jan Tůma.
Malá ekologická stopa
Přestože pavilon zaplní halu o rozloze více než 2 400 metrů čtverečních, jeho konstrukce je navržena s důrazem na udržitelnost. Objekty budou vyrobeny na míru z certifikovaných materiálů s pevnostními zkouškami, tak aby nehrozilo snadné propíchnutí. Návrh tak splňuje přísné německé bezpečnostní i požární normy.
Důležitou vlastností navrženého pavilonu je udržitelnost a ohled k životnímu prostředí. Vzduchem plněné objekty prakticky nic neváží a jsou velmi snadno skladovatelné a převozitelné. Veškeré vnitřní vybavení je tvořeno subtilními prvky, které lze snadno rozebírat i spojovat. Pavilon tak minimalizuje objem dopravy, odpad a s tím spojenou nutnost jeho recyklace.
