Ateliér Land05 se věnuje zahradní a krajinářské architektuře, v současné době čítá 10 členů. V rozhovoru si povídáme se zakladatelkou Martinou Forejtovou o její realizaci zahrady v Hodkovičkách, která získala prestižní ocenění Zahrada roku 2020. Řešíme otázky přístupu k původní zeleni v zahradě, jak architektka v rámci zahrady pracuje s aspektem soukromí a proč materiálově zvolila zrovna beton.
Jak probíhala spolupráce na realizaci zahrady v Hodkovičkách?
Dobrý klient je alfou a omegou úspěšné spolupráce. Tady jsme se zrovna názorově potkali – klienti mi důvěřovali a naslouchali mi. Původně chtěli mít na zahradě všechno – bazén, barbecue, místo pro setkávání se s přáteli, otevřené ohniště… Ale ta zahrada je docela malá, a navíc část zahrady je před domem, kde je svah, pak je vila a pak zadní část zahrady. A s tak členěným a malým prostorem bylo poměrně složité se vypořádat a naskládat tam všechny požadované aktivity.
Co klienti po diskusi s vámi přehodnotili?
Chtěli mít na zahradě celoročně přístupný bazén. To by ale znamenalo, že by musel být bazén zastřešený a zabral by tak většinu zahrady. Takže klienti souhlasili s menším venkovním bazénem a v zimě jezdí plavat do Podolí, což mají kousek. A tím získali plnohodnotný prostor v zahradě pro všechny ostatní aktivity.
Jak jste jednotlivé aktivity v rámci zahrady rozmístila?
Bylo důležité, aby se jednotlivé aktivity vzájemně nerušily. V tom nám dost pomohl terén, kdy jsem byla schopná každé aktivitě zasvětit jiné zákoutí i výškový rozdíl. A myslím, že se to povedlo naskládat tak, aby se aktivity v zahradě nerušily.
Jak jste pracovala s aspektem soukromí?
V podstatě jsem skládala puzzle a musela jsem si s tím pohrát tak, aby byly jednotlivé funkce v souladu a logicky na sebe navazovaly. Obecně záleží na mnoha okolnostech – jak blízko jste k sousedům, jestli má soused za plotem hned dům anebo tam má pěknou zahradu – v tom případě můžete prodloužit pohled z vaší zahrady až k sousedovi. Skládáte dohromady nejideálnější kompozici, která musí být funkční, estetická, pohodlná na provoz a poskytuje klientovi to, co od zahrady očekává.
Beton je živý materiál a přirozeně stárne
Jak zahrada komunikuje s vilou?
U této realizace byla výhoda to, že vila je ze třicátých let, takže volba materiálu byla jasná – beton. Jeho modernita se ve vile odráží. U domu je použitá i žula ve formě schodiště, ale beton mi celkově ladil od začátku svým jasným a definovaným tvarem, svou jednoduchostí, linearitou. Takže jsem volila čistotu a jednoduchost materiálu.
S jakými dalšími materiály jste beton dále kombinovala?
Na začátek bych ráda řekla, že si myslím, že beton je kombinovatelný skoro se vším. V zahradě je základem zeleň a k ní jde velmi dobře. Vnímám ho jako živý materiál – stárne, možná i trochu zachází – což mi na něm přijde sympatické. V tomto případě jsme realizovali z betonu opěrné zídky, které vytvořily prostor pro grilovací místo, ohniště a velký jídelní stůl. Na dlažbu jsem zvolila keramický obklad s imitací betonu. Keramika má lepší vlastnosti ve smyslu toho, že když na ni prskne olej z grilování nebo na ni vylijete červené víno, tak nenasákne – na rozdíl od porézního betonu.
Jak jste jednotlivé prvky do zahrady osazovali?
Museli jsme zde například umístit prefabrikované zdi – jednalo se o L-dílce, které byly přesně vyměřené a usazovaly se jeden vedle druhého. Manipulace byla v tomto případě ještě náročnější, protože dům stojí o tři metry výš, než je úroveň ulice, a zahrada se nachází až za domem. Rameno jeřábu tak přenášelo betonové díly přes dům a jeřábník vůbec neviděl, kam prefabrikáty ukládá. Vzadu v zahradě stál jeho kolega s vysílačkou, který ho navigoval, což byla náročná a pečlivá práce. Během manipulace vzniklo pár ťuknutí, tak je museli specialisté zakašírovat – naštěstí tu ta možnost zpětné opravy je.
Je nějaký typ betonu nebo výrobek, který najdeme v téměř každé vaší realizaci?
Některé prvky jsou teď obecně oblíbené mezi klienty, takže o nich nemůžu úplně říct, že by byly pouze moje oblíbené. Ale kdybych měla uvést příklad: když používám zatravňovací dlažbu, tak používám jeden konkrétní typ od Godelmanna SCADA, takové pásy – za mě jsou perfektní a už v podstatě ani nic jiného nenavrhuji. V zahradě v Hodkovičkách jsem použila atypické prefabrikované betonové výrobky: právě opěrné zdi a velké betonové dílce na schody, které jsou vsunuty do prostoru, jako by se vznášely.
Pak určitě tenkostěnné nádoby od firmy Gravelli jsou moje oblíbené a mají různé rozměry a tvary. A jako poslední bych zmínila velkoformátové dlažby – třeba ve formě šlapáků v záhonech, kde fungují jednak jako estetický, ale zároveň funkční prvek.
Máte oblíbenou rostlinu nebo strom, kterou ráda kombinujete s betonem?
Když si představíte betonovou zeď, tak před ní ráda navrhuji vícekmenné opadavé stromy, které rostou doširoka a v zimě vynikne jejich struktura i právě v kontrastu k hladké zdi. Stejně fungují i okrasné traviny, které přes zimu zůstávají v suchém stavu. Betonovou zeď v těchto případech vnímám jako malířské plátno.
Zahrada není nikdy hotová
Jak přistupujete k zeleni, která v zahradě už roste? Podle čeho se rozhodujete, co zachovat?
Je to hodně individuální. Zaleží na tom, co je to za strom, jestli ho můžu oželet, nebo je tam krásná vzrostlá třešeň. Pořád je tu možnost nechat strom přesadit na jiné místo v zahradě, pokud je mladý. V Hodkovičkách jsme přesazovali krásnou vzrostlou magnolii. Klienti si nechali současně přivézt už vzrostlé nové stromy, aby se efekt zahrady naplnil rychleji. Je rozdíl, jestli zasadíte proutek s malým kmínkem, nebo 30letý strom, který má osm metrů na výšku a 5metrovou korunu.
S jakým horizontem tedy zahradu navrhujete? Tři, pět, nebo deset let?
Klienti občas chtějí: „Nakreslete mi, jak bude zahrada vypadat za pět, deset let,“ ale to je zbytečné. V mezičase se bude dít spoustu dalších věcí… Druhá věc je, že v zahradě si kupujete čas. Čím víc investujete peněz, tím větší stromy můžete v zahradě mít.
Jakou volíte cestu, aby si klient mohl v každém období zahrady něco najít?
Je důležité pracovat s různou škálou rostlin, která klientovi přináší do zahrady radost postupně od začátku. Já mám ráda trvalky a cibuloviny, které přinesou efekt radosti do zahrady brzy. Na jaře vykvetou první jarní květy: narcisy, tulipány, modřence a hrají všemi barvami. To samé platí s trvalkami, první jaro kvetou, další rok jsou větší a už přinášejí kýžený efekt do zahrady.
Zahrada v Hodkovičkách vyhrála první místo v soutěži Zahrada roku 2020, jak přistupujete k soutěžím? Kdy se rozhodujete, že realizaci do soutěže přihlásíte?
Je to různé, ale dokud zahradu nerealizujeme a není alespoň rok nebo dva po výsadbě, tak je pořád dost věcí, které se po cestě mohou zkazit – může to být třeba to, že klient řekne, že už nemá další peníze a místo zídek se tam udělají jen svahy nebo přijde špatná firma, zkazí betony a klient řekne, že už je nechce měnit. Musíte si uvědomit, že pracujeme s živým materiálem, takže to, jak to vypadá na vizualizacích, nastane až za několik let a klient nám v tom musí věřit. Architekt navrhne dům a postavený dům vypadá jako na vizualizaci, to v našem oboru neplatí.
O projektu
Zahrada Hodkovičky (vítěz soutěže Zahrada roku 2020)
Zhotovitel: Ateliér zahradní a krajinářské architektury Land05
Autor návrhu: Ing. Martina Forejtová
Spolupráce: Ing. Radek Prokeš, Ph.D., Ing. Pavlína Kozáková
Betonové prvky: GODELMANN CZ, s.r.o.
Projekt: 2018
Realizace: 2019
O ateliéru Land05
Architektonický ateliér Land05 je zkušeným krajinářským ateliérem s dlouholetou praxí a mnoha úspěchy v architektonických soutěžích (1. místo v soutěži Zahrada roku 2020, zahrada v Hodkovičkách). Má za sebou více než sto projektů z měst, obcí i krajiny. Revitalizuje parky, náměstí, návsi, obnovuje krajinu, zpracovává rezidenční i administrativní developerské projekty, navrhuje rodinné zahrady i zelené střechy. Tvoří moderní architekturu ve venkovním prostoru. Ateliér je lídrem v technologiích modrozelené infrastruktury, hospodaření s dešťovou vodou a adaptace na změny klimatu. Díky členství v České Komoře Architektů (ČKA) a České Asociaci pro Krajinářskou Architekturu (ČAKA) jsou služby Land05 v nejvyšším profesním standardu.
