Dům s můstkem slouží mladé rodině se dvěma dětmi, která si přála elegantní, světlé a nikoli přízemní bydlení. Krásný pozemek se vymyká z kontextu kolonie, jež se pomalu rozrůstá na okraji středočeské obce. Parcela se nachází na vrcholu jižně orientovaného svahu, poskytuje výhledy do krajiny a sousedí pouze s cestou, respektive výraznou vysokou zdí oddělující vzrostlou zeleň.
Jako hlavní kompoziční i funkční princip architekti zvolili rozdělení stavebního programu do dvou samostatných hmot – domu a garáže. Objekty působí nezávisle, mají vlastní charakter, materialitu a principy. Jejich opětovné spojení můstkem vytváří kompaktní celek. Ten díky vzájemnému natočení hmot reaguje na hranici pozemku a umožňuje jeho ideální využití. Můstek zpřístupňuje střechu lapidární garáže jako sekundární terasu s 360° výhledem. Zároveň chrání hlavní vstup před nepřízní počasí. Návrh pracuje s řádem a jeho postupným rozvolněním. Ortogonalitu stereotomického domu nejprve naruší pootočení tektonické garáže, aby se jeho pravidelná geometrie definitivně proměnila v organicky tvarovanou křivkou zábradlí na terase.
Bílá elegance vs. surová přísnost
Přísný, ale přívětivý dům vědomě vystupuje z chaosu svého kontextu. Z hlediska stylu by jej bylo pravděpodobně možné zařadit do kategorie minimalismu. Elegantní, bíle omítnutý, štíhlý kvádr domu je rytmizován vysokým řádem francouzských oken v pravidelně-nepravidelné kompozici. S ním kontrastuje, ale zároveň jej doplňuje, horizontálně komponovaný přístřešek pro auta se zahradním skladem z neomítnutých betonových tvárnic. A je zastřešen monolitickou železobetonovou deskou, která plynule přechází v můstek. Třetí druh betonu najdete ve formě prefabrikovaných parapetů. Bílá omítka a beton a kov tak tvoří hlavní materiálový výraz objektu.
Prostorově-dispoziční koncepce domu je založena na průhledech, výhledech a plynulém prostorovém propojení obou podlaží. Podélný stěnový systém z vápenopískových tvárnic s kontaktním zateplením ukrývá v obou podlažích sekvenci obytných místností orientovaných na jih do zahrady. Zatímco severní fasáda k ulici určuje bohatě prosvětlená linie chodby. Velkorysá práce se světlem představuje jeden z hlavních principů návrhu, stejně jako příčné i podélné průhledy skrz celý dům. Okna mají vnější žaluzie, které chrání dům před tepelnými zisky a zároveň nabízí soukromí obyvatelům.
Plynulé návaznosti
Jádro racionální dispozice leží v převýšeném obytném prostoru s navazující terasou. Kombinaci fixních a otevíravých oken jednotných proporcí zde doplňuje posuvná skleněná stěna. Částečné otevření tohoto prostoru přes obě podlaží umožňuje jeho horní přisvětlení ze tří stran. Dále také vznik čítárny přístupné pouze z ložnice a také přímý kontakt s chodbou v druhém podlaží, která plynule navazuje na můstek. V interiéru se spojuje decentní kombinace bílé a dřeva. Osvětlení koncepčně propojuje celý prolínající se prostor. Liniové osvětlení chodeb, schodiště a obytného prostoru na sebe navazuje v různých rovinách navazuje a uzavírá 3D smyčku.
Autoři návrhu: David Neuhäusl, Matěj Hunal
Lokalita: Doubravčice
Rok realizace: 2023
Fotografie: Radek Úlehla
NEUHÄUSL HUNAL
Architektura ztělesňuje hodnoty společnosti, a proto v našich návrzích usilujeme o přirozenost, racionalitu, pravdivost a střídmou krásu. Smysl a potenciál architektury výrazně přesahují pouhý vzhled. Naším cílem je využít tento potenciál na 100%.
