Stříbrný dům v Jihlavě jako historický sendvič

Domy
4. srpna 2025
Adéla Zahálková

Renesanční základ, barokní příchuť a moderní nerez navrch

Stříbrný dům v Jihlavě prošel zásadní proměnou. Citlivě zrekonstruovanou památku rozzářil architekt Marek Jan Štěpán, který dům znovu uvedl do života. Stříbrně, stylově a s úctou k minulosti.

Dům s historií

Stříbrný dům je typickým příkladem měšťanského domu na jihlavském náměstí. Právě ty představují nejhonosnější stavby svého druhu u nás. Není se tak čemu divit, že je urbanisticky i architektonicky hodnotný objekt pod památkovou ochranou. Celá obnova domu tak byla spojena nejen s rekonstrukcí, ale také s nalezením vhodného využití založeném na zájmu o životaschopnost a zpřístupnění velmi cenné architektonické památky veřejnosti.

Dům vznikl už v období renesance, které mu vtisklo základní modulový rastr a členění do travé. Pozdější měšťanské přestavby z 18. a 19. století se k tomuto členění nedokázaly citlivě přidat. Původní dispoziční přehlednost tak postupně zanikla. Novodobé řešení odhaluje původní univerzální dispozici domu, která bude vyhovovat i při provozních úpravách.

Provozní koláž

Provoz domu architekt rozdělil po výšce na expoziční, nástupní, kancelářské, společenské a galerijní patro. Ve sklepě se nachází expozice historických nálezů z domu, nástupní prostor pak slouží jako Informační centrum a čajovna. Dále je v patrech koncertní sál s kapacitou až 50 osob a dva menší historické malované sály pro pořádání nejrůznějších společenských akcí. Kromě toho zde májí své zázemí organizace Brány Jihlavy, JAMu (Jihlavský architektonický manuál) a Centrum dokumentárního filmu.

Promyšleně poskládaná koláž provozů vznikla na míru této výjimečné stavbě,, a to s respektem k její původní prostorové, materiálové i stylové velkorysosti. Přáním investora bylo nechat dům zazářit v celé jeho kráse a současně jej otevřít co nejširšímu publiku jako architektonické dílo, v němž se propojuje staré s novým, uvnitř i navenek.

Stříbrná, kovová i nerezová

Jak název domu napovídá, v návrhu hraje podstatnou roli stříbrná barva doplněná o šedé tóny ve všech částech objektu. Na šedém základu vystupuje stříbro jako akcent provazující starou a novou architekturu. Vyniká také kovová perleť, která dominuje například výmalbě soudobě řešeného akustického sálu nebo je uplatněna na kamnech či výmalbě v menších sálech. Kachlová kamna přitom nejsou autorským návrhem architekta, ale samostatným dílem kamnáře Jiřího Jindry a jeho ženy, který je na základě vlastního návrhu realizoval jako uměleckořemeslný prvek doplňující interiér domu. Nerezové prvky pak zdůrazňují současné intervence vedle pocínovaných uměleckořemeslných aplikací.

„Schodiště do podkroví je samozřejmě stříbrné. Má samonosnou konstrukci, zahýbá se do tvaru písmene U a stupně jsou vidět shora i zdola. Trochu máte pocit, jako byste se ocitli v grafickém optickém klamu Mauritse Eschera,“ komentuje architekt Marek Jan Štěpán.

Stříbrná má však další důvod. Díky dendrochronologickému datování bylo zjištěno, že původ domu sahá až do 13. století. To se neslo v duchu stříbrné horečky a dalo základy slavnému městu. Volbu stříbrné potvrdil zpětně také unikátní nález nástrojů na ražbu stříbrných mincí z doby před rokem 1300, objevený při archeologickém výzkumu ve dvoře. Stříbrné je pak také filmové plátno v podkrovním prostoru Centra dokumentárního filmu.

Když krov nestačí

Jedním z nejzásadnějších zásahů byla obnova střechy. Původní krov z roku 1893 totiž neplnil svou statickou úlohu a spíše naopak zatěžoval zdi nevhodnými silami. Podlaha pod podkrovím byla navíc také v havarijním stavu. Architekt Marek Jan Štěpán proto přišel s řešením, jak tuto situaci napravit. Vytvořil zde nový krov, který je o půl metru výše. Díky tomu vznikla tenká světlá štěrbina těsně nad římsou, která propouští světlo a jako jemná linka odděluje minulost od současnosti.

Nová střecha zde hraje roli moderní parafráze antického klasicismu – členění těla stavby na architráv, metopy s triglyfy a římsu. Pásové okno pak doplňují decentně zasazená střešní okna v krytině z falcovaného stříbřitého plechu, která s celkem hladce splývají. Jak jinak než stříbřitě.

Vertikály a vrstvy

V srdci dispozice se ukrývá výtah. Jeho poloha se hledala mezi osmi variantami, než padla volba na komoru v jádru domu. Stěny šachty zůstaly v autentickém stavu. Architekt je nechal jen lehce pigmentovat. A právě v tom teď spočívá jejich kouzlo. Jízda výtahem odhaluje různé historické vrstvy stavebních konstrukcí domu.

„Stříbrný dům je takovým historickým sendvičem. Každé patro je z jiné doby. Ve sklepě začnete gotikou a v podkroví skončíte v 21. století. To vše můžete v koncentrované podobě zažít při jízdě výtahem,“ říká architekt.

Směrem do dvora vyrostla i nová kubická dostavba z černěného betonu s nerezovým závojem. Stojí na místě, kde v minulosti stálo dvorní křídlo a přebírá nejrůznější provozní funkce. V patře nabízí klidnou zimní zahradu navazující na čajovnu, která otevírá dům směrem do exteriéru i do světla.