Studio KOGAA, založené Alexandrou Georgescu, Tomášem Kozelskym a Viktorem Odstrčilíkem, je dynamickým architektonickým ateliérem se sídlem v Praze a Brně. Specializuje se na inovativní a adaptivní architektonické projekty, které reflektují současné potřeby městského prostředí. KOGAA je známá svým přístupem ke znovuvyužití budov, čímž jim dodává nový život a funkčnost. Mezi jejich významné projekty patří Air Square, kreativní hub a co-workingové centrum KUMST, DADA Distrikt, obchodní centrum Futurum v Brně či nové kanceláře JIC HQ, které získaly uznání jak na domácí, tak i mezinárodní úrovni.
Bratislavská Boulevard
Projekt Bratislavská Boulevard vznikl z vlastní iniciativy studia KOGAA zvelebit ulici a představil se poprvé v rámci 13. ročníku festivalu Ghettofest, který se koná v brněnské čtvrti Cejl, často označované jako brněnský Bronx. Právě do této čtvrti patří také ulice Bratislavská, která je důležitým spojovacím článkem mezi centrem města a řekou. A ačkoliv ostatní ulice mají příjemnější atmosféru, Bratislavská ulice stálé zaostává. K prvotní části projektu patřily také workshopy během festivalu Ghettofest, které poskytly studiu KOGAA zpětnou vazbu přímo od místních obyvatel. Na základě těchto zpětných vazeb mohli architekti lépe pochopit potřeby komunity a zahrnout je do návrhu projektu.
Cílem projektu je tedy nejen upozornění na neuspokojivý stav ulice, ale také její následné zlepšení pomocí komplexních úprav. Výsledkem by tak měla být udržitelnější čtvrť, která bude vzorem pro okolní komunity i širší město.
Jaký byl hlavní impuls pro vytvoření projektu Bratislavská Boulevard a jaké jsou hlavní problémy této lokality?
Už delší dobu jsme přemýšleli nad tím, že bychom se zapojili do nějakého evropského projektu, nicméně nikdy jsme neměli pocit, že je ten správný čas. A pak jsme koupili naši první nemovitost jako developeři na Bratislavské ulici. Hned na to jsme si ale uvědomili problémy, se kterými se Bratislavská potýká, takže jako architekti, kterým záleží na prostředí, jsme se rozhodli jednat.
Hlavní problémy, které řešíme, se týkají tepelných ostrovů a způsobech, jak bychom mohli zmírnit přehřívání ulice. Dále sem patří bezpečnost chodců, pohyb po ulici je zde náročný nejen pro chodce, ale také pro kočárky nebo invalidní vozíky či cyklisty. Chceme vytvořit ulici, po které se bude dát chodit.
Projekt zahrnuje mnoho promyšlených zásahů do veřejného prostoru. Jaké konkrétní změny plánujete?
Upřímně řečeno, nezáleží jenom na nás. Máme nějaké nápady, ale je to projekt převážně o participaci, kdy zapojujeme místní komunitu, aby nám pomohla obnovit ulici. Jednou z věcí, o kterou jsem se snažila, byla edukace o tom, co lidé mohou sami udělat ve veřejném prostoru. Druhou věcí je pak zapojení lidí, kteří se věnují tvorbě měst. Od vody, přes cyklisty a auta či zeleň a energetiku. Jejich vyjádření k projektu potřebujeme. Není to tedy projekt, který by vzešel buď z veřejné soutěže či sektoru, ale vychází tak trochu od lidí, veřejnosti. A to je ta největší síla tohoto projektu a důvod, proč si získal tak velké publikum a zájem.
Jakým způsobem podporuje projekt sociální interakci a propojení mezi obyvateli Bratislavské ulice?
Jde v podstatě o to, abychom dali lidem možnost navrhnout to, co se jim bude líbit. Edukovat je o tom, co je špatné a co je správné. Městské plánování je obrovské téma, které se dotýká jen pár odborníků a laická veřejnost je tak od toho odtržená. Je snadné, aby se někdo vyjádřil k interiéru a okamžitě rozhodl o barvách a materiálech, ale pokud jde o veřejné prostory, je to komplikovanější. Vzdělání je zde klíčové pro to, aby lidé věděli, jak mají posuzovat prostor kolem sebe.
Jakým způsobem pracujete s udržitelností v tomto projektu?
Jsme otevření dalším zeleným plochám, které zmírňují tepelné ostrovy. Bezpečnější chodníky pro pěší a přívětivější silnice pro cyklisty. To ale neznamená, že zakážeme auta a zrušíme parkovací místa. Brno je stále velmi zaměřené na automobily, změny se tak nepodaří prosadit ze dne na den. Nicméně se můžeme pokusit o to, aby ulice byla živější a aby tady chtěli lidé zůstat, neutíkat hned do centra nebo na vesnice.
Rekonstrukce Jihomoravského inovačního centra
Jihomoravské inovační centrum (JIC) v Brně se proměnilo na moderní sídlo, které podporuje inovační ekosystém regionu. Nové prostředí zdůrazňuje spolupráci, otevřenost a kreativitu prostřednictvím průhledných organických forem, které propojují zasedací místnosti a pracovní prostory. Při renovaci pak byla důležitá udržitelnost, s důrazem na využití existujícího nábytku, osvětlení a podlahových povrchů.
Na jaké výzvy jste narazili při rekonstrukci kanceláří centrály Jihomoravského inovačního centra? Omezil vás klient, nebo naopak podpořil vaši kreativitu?
Vždy přemýšlíme nad tím, jak co nejvíce snížit množství odpadu, protože jako architekti bychom měli být zodpovědní za to, co vytváříme. Proto si stanovujeme vlastní limity a pečlivě zvažujeme vše, co během procesu odstraníme nebo přidáme. Jednou z největších výzev bylo, že se jednalo o již existující prostory s velmi malými jednotkami, které dříve sloužily jako laboratoře. Museli jsme najít způsob, jak otevřít tyto prostory a učinit je co nejflexibilnějšími pro budoucí potřeby. Zadáním pro nás bylo vytvořit místo, které bude reprezentovat vize JICu, podporovat kreativní myšlení, a zároveň zachovat určitou úroveň intimity i otevřenosti.
Projekt JIC HQ je plný estetických a funkčních prvků, které jsou vyvážené tak, aby vznikl nejen vizuálně atraktivní, ale také vysoce efektivní pracovní prostor. Čím jste se inspirovali?
Rádi se inspirujeme volným uspořádáním prostorů, nestavíme zdi, pokud nemusíme, snažíme se spíše udržovat plynulost mezi prostory. Myslím, že je to něco, co jsme si přinesli z Asie, kde jsme i nějakou dobu pracovali v Číně. Líbí se nám, že se v Asii vyhýbají ostrým úhlům, takže i tímto estetickým principem se stále řídíme. Zároveň vycházíme i ze svých zkušeností a vzdělání z Nizozemí, kde se nebojí používat odvážná barevná schémata v architektuře, která stále nejsou v Česku moc v oblibě.
Jak jste při návrhu zohlednili potřeby moderních pracovních prostor?
S prostorem jsme pracovali tak, aby se dal využít jako open space, i pro menší týmy. Můžete například využít prosklená zákoutí, abyste měli více soukromí, ale zároveň tam pronikalo světlo. Je tu tak více možností pro různé typologie práce. Jednou z věcí, kterou se vždy snažíme zavést, je dostatek světla. Taky jsme v interiéru použili různé barevné odstíny v jednotlivých částech podle jejich funkce. V klidnějších pracovních prostorech, kde je potřeba se soustředit, volíme modré odstíny. Naopak v aktivnějších a interaktivních prostorech používáme oranžové a červené tóny, které probouzí a povzbuzují aktivitu.
Jak hodnotíte současný stav architektury v České republice ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi? Kde vidíte největší pokroky a kde naopak zaostáváme?
Česko je na tom skvěle. Jsem velmi hrdá na to, že mohu být architektkou s praxí z Česka, protože zdejší scéna je velmi silná. Je zde spousta talentovaných ateliérů. Kromě toho nám minulá komunistická éra zanechala mnoho prostoru pro zlepšení a změnu, což představuje velké příležitosti do budoucnosti. Myslím si, že máme privilegium toho, kdy můžeme utvářet naši zemi, města a městské prostředí tím nejlepším možným způsobem.
Jakou roli hraje udržitelnost a ekologické přístupy v české architektuře?
Věřím v adaptivní znovuvyužití, tedy přestavbu stávajících budov tak, aby vyhovovaly současným potřebám. V České republice jsou však takové proměny vzácné a ojedinělé. Měly by se u nás stát běžnějšími, jako je tomu v Anglii nebo Nizozemsku. Adaptive reuse využití může rozšířit městský bytový fond a využít jej jako hlavní položku. Může to souviset s projektem DADA Distrikt. Vzhledem k tomu, že míra neobsazenosti komerčních prostor zůstává vysoká, stejně jako množství brownfieldů v zemi, roste i poptávka po bydlení. Přestavby, jako je DADA Distrikt, na obytné prostory jsou ukázkovým příkladem toho, jak lze poptávku po bydlení uspokojit prostřednictvím přístupu adaptivního opětovného využití. Roste také trend dřevostaveb, což je vzhledem k nevyužitému potenciálu dřeva v naší zemi perspektivní. Kromě toho mnoho architektonických soutěží proměňuje města prostřednictvím projektů, které využívají dřevo a podporují udržitelnost, čímž se městské oblasti stávají ekologičtějšími a obyvatelnějšími.
Co jsou podle vás největší trendy v architektuře a jak je vnímáte?
Nedávno, během jedné architektonické diskuse, Winy Maas z MVRDV zmínil něco, co mi utkvělo v hlavě – že Češi jsou velmi skromní a často vytváří bílé krabice s čtvercovými okny. I když na tom někdy může být něco pravdy, neměla by se podceňovat odvaha a kreativita českých architektů. Ti totiž zcela změnili tvář evropské architektury a jsou po celém světě oceňováni za své inovativní myšlení. Nemyslím si, že zde existuje jeden hlavní trend, ale rozhodně tu jsou nové hlasy, které stojí za to sledovat. Tyto hlasy přinášejí do světa architektury něco opravdu jedinečného a ukazují, že česká architektura má co nabídnout na globální úrovni.
KOGAA je architektonická praxe, kterou v roce 2015 založili Tomáš Kozelský, Alexandra Georgescu a Viktor Odstrčilík. Ve svých realizacích staví do popředí tři základní hodnoty – spaces, people, cities – lidské potřeby, udržitelný přístup a kvalitu života ve městech. Ve jménu udržitelnosti se tato praxe specializuje na přestavby již existujících budov a následné přizvání projektů se společenským přesahem (kavárny, kulturní platformy).
Realizace jako Distillery, KUMST a DADA Distrikt jsou reprezentativními příklady toho, jak vdechnout nový život již existujícím nemovitostem prostřednictvím přeměny jejich funkce. Objekty tak opět hrají aktivní roli v urbanistické a ekonomické transformaci svého okolí a zkvalitňují život ve městě.
Při navrhování novostaveb se KOGAA soustředí zejména na adaptibilitu – vlastnost, díky které je možné transformovat funkci budovy s minimálním dopadem na životní prostředí.
Mezi dosavadní úspěchy studia patří například:
– ocenění Architectural Review za mezinárodní talent DESIGN VANGUARD,
– prezentace a mentoring během konference Guerilla Tactics 2019 na půdě RIBA (Royal Institute of British Architects),
– reprezentace ČR na festivalu architektury Concentrico 2020 ve španělském Logroño,
– získání ocenění České ceny za architekturu 2021 od Ministerstva obchodu a průmyslu za projekt rekonstrukce DADA Distrikt.
Foto: Boys Play Nice
