V zimě teplé počasí, na jaře výkyvy mrazů, kdykoliv bleskové povodně. Nejenom v Česku roste frekvence a intenzita extrémních meteorologických výkyvů. Předpokládá se, že na konci 21. století mohou extrémně horká léta nastávat až čtyřikrát častěji než dosud. Změny klimatu mají vliv i na fyzické a psychické zdraví lidí. V posledních dvaceti letech pozorujeme rostoucí trend v počtu úmrtí způsobených extrémně horkými dny. V letech 2010 – 2019 se oproti předcházejícím dvou dekádám riziko úmrtí z horka dokonce zdvojnásobilo.
Výzvy
„Průměrná teplota v Česku se od roku 1960 zvýšila o 2,1 C. Ačkoliv průměrný úhrn ročních srážek je stále podobný, půda a rostliny během roku strádají. Proč? Vlny veder a dlouhé periody sucha střídají přívalové deště. Města nejsou na tyto deště připravená, voda se nestihne vsáknout do půdy, odtéká do kanalizace a zůstává rostlinami nevyužita. Zůstává horko a sucho,“ vysvětluje garantka konference a krajinářská architektka Jana Pyšková a přidává k plánované akci: „Sustainability překládáme jako udržitelnost, ale jako vhodnější výraz by mi připadalo přetrvání – což vlastně znamená přežití. Plány mitigace a adatace na klimatickou změnu musejí být dlouhodobé, jednat však můžeme a musíme po jednotlivých krocích nedokladně.“ Dobrou zprávou podle Pyškové je, že skvělých odborníků a inspirace dobrými projekty přibývá u nás i v zahraničí. Velký význam v tom hraje krajinářská architektura, která se na problémy dívá komplexně a holisticky a je pro ni přirozené i ve vystavěném prostředí počítat nejen s člověkem, ale i s přírodou. Klade přitom důraz na přírodě blízká opatření, která jsou jednodušší, levnější a méně zranitelná než technická.
„Konference Urbanscapes 2024 PRAHA bude dobrým místem pro sdílení dobrých řešení a inovativních postupů. Svedli jsme dohromady mezioborové týmy, které představí různorodé projekty; následovat je mohou nejen velká, ale i malá města. Účastníci se dozvědí, jak se daří uplatňovat adaptační strategii Prahy a Standardy stromořadí a modrozelené infrastruktury v praxi.“
Udržitelná města?
Nizozemský krajinářský architekt John Boon představí svůj „index zdravého města“, který ověřil v projektu Amsterdamse Poort, a o kterém říká: „V rozpálených městech doporučuju vytvořit „chladná“ místa, nejlépe do 200 m od každého domu.“ Rakouský urbanista Lorenz Potocnik z Linz+ poukáže na nebezpečná rizika greenwashingu v městské politice. Dorte Buchardt Westergaard s Gretou Tiedje z dánského studia Henning Larsen přiblíží konkrétní udržitelné prvky ve svém vítězném projektu Nový Hlavák. Mladá česká krajinářská architektka žijící v Kanadě Kateřina Dusová promluví o rychle se rozvíjející Rain City Strategy jako klíčovém prvku městského plánování ve Vancouveru, který má za cíl zachytit 90 % průměrných ročních srážek přírodě blízkým způsobem. Michal Fišer se svým belgickým partnerem Swyngedauw Peterem přiblíží citlivá a udržitelná řešení, díky němuž vyhráli mezinárodní soutěž na řešení Rohanského ostrova.
Pořadatelé
Česká asociace pro krajinářskou architekturu, Ústav krajinářské architektury FA ČVUT a Oddělení environmentálních projektů, OCP MHMP.
Registrace a více informací: www.caka.cz
