Renomovaná ekonomka a analytička trhu s uměním s uměním Clare McAndrews vypracovala pro UBS a veletrh Art Basel podrobnou analýzu trhu s uměním v roce 2019. Zajímavé výsledky nám zprostředkovala galerie Cermak-Eisenkraft.
Kde se umění prodává nejvíce?
Celkový objem obchodu s uměním a starožitnostmi činil v minulém roce 64,1 miliard dolarů. Z toho připadá 24,1 miliard (37,6% trhu) na aukční domy, 16,6 miliard (25,9% trhu) pak představují prodeje na veletrzích umění a 23,4 miliard (36,5% trhu) na galerie a další obchodníky s uměním a starožitnostmi.
Oněch více než 64 miliard dolarů představuje sice oproti roku 2018 mírný pokles (o 5%), ale v podstatě se dá říci, že trh je už od roku 2010 poměrně stabilní, jeho objem se pohybuje mezi 57 miliardami dolarů v roce 2010 a rekordními 68 miliardami v roce 2014. V kontextu poslední dekády tak lze i přes mírný pokles považovat rok 2019 za lehce nadprůměrný. Autorka studie si vysvětluje onen pětiprocentní pokles početně menší nabídkou děl v nejdražším segmentu (nad 10 mil. USD); může to tedy znamenat jen krátkodobý útlum nabídky, ale nikoli poptávky.
Silná trojice
Stejně jako v minulých letech byly i v roce 2019 na trhu s uměním zcela dominantní trhy v USA, Číně a Velké Británii. Tržní podíl těchto tří zemí představuje neuvěřitelných 82%! Jedinou další zemí, jejíž hodnoty má smysl uvádět v tomto srovnání je Francie se 7%.
Za poněkud nečekaný lze označit výsledek obchodů uzavřených online. Došlo totiž k poklesu o 2%, obrat obchodů uzavřených online dosáhl na 5,9 miliard dolarů, což představuje 9% trhu.
Čínští investoři více podléhají trendům
Samostatná kapitola sleduje vývoj trhu ve vybraných zemích mezi lety 2009 – 2019. Trh v USA od roku 2009 takřka kontinuálně rostl a vrcholu dosáhl v roce 2018, kdy překonal hranici 40 miliard dolarů. Zajímavější je křivka znázorňující Čínu. Mezi lety 2009 a 2011 rostl obchod s uměním ročně skoro o 10 miliard a v roce 2011 dokonce historicky poprvé předstihl v celkovém objemu USA. Od roku 2011 však buď stagnuje, nebo i výrazně klesá a v roce 2019 nedosáhl ani poloviny trhu amerického. Na tomto místě se nabízí jedno zajímavé srovnání. Zdá se, že čínští investoři a sběratelé hodně podléhají lokálním módním trendům.
Milovníci vín si dobře pamatují období několika posledních let minulého století, ve kterých začali čínští boháči ve velkém nakupovat nejvzácnější francouzská vína, zejména z oblasti Bordeaux. A ceny raketově stoupaly. I dnes je Čína významným trhem pro bordeauxská vína, ale objemy zdaleka nedosahují těch z let 1998 – 2002. Podobné výkyvy ve velikosti trhu s uměním se naopak ve sledovaných letech zcela vyhnuly Francii. Graf znázorňující francouzský trh je skoro vzornou přímkou oscilující mezi hodnotami 3,8 a 4,4 miliardami dolarů.
Poválečné a současné umění na vzestupu
Zájem sběratelů v jednotlivých kategoriích umění a starožitností se mezi lety 2018 a 2019 změnil, ale nikoli zásadně. Zájem o klasickou modernu klesl o 3% u galerijních prodejů a o 7% v případě aukcí, ale to lze přičíst již výše zmíněnému faktu menší nabídky nejdražších děl, která jsou ve velké většině právě z tohoto „šuplíku“. Kontinuálně už několik let stoupá zájem o poválečné a současné umění. Sice v řádu jednotek procent, ale trvale! Z generace umělců počínajících svou tvorbu těsně po Druhé světové válce, již žijí nemnozí. A někteří již požívají statutu takových ikon dějin moderního umění, že bychom mohli s trochou nadsázky toto období nazvat „klasická moderna, verze 2.0“. A u současného umění platí, že zajímá ve velké míře generaci, která ovládá a využívá nová komunikační média a „její“ umění k ní tak může snadno proniknout.
Kapitola Economic Impact si všímá dopadů tohoto odvětví na světovou ekonomiku. Na celém světě je více než 310 000 podniků zabývajících se obchodem s uměním a starožitnostmi. Dohromady zaměstnávají zhruba 3 miliony lidí. 2,7 milionu pracuje v sektoru galerií a dealerů a 285 tisíc v aukčních domech. Celkový objem peněz, který toto odvětví v roce 2019 utratilo za služby přímo související s činností (nájmy, doprava, restaurátorské služby, rámování a instalace děl, catering, náklady spojené s účastmi na veletrzích a tak podobně) je odhadován na 19,9 miliard dolarů. Pracovně se díky tomu uplatnilo 368 000 osob.
Galeristé, kteří byli v rámci studie dotazováni na to, jaká největší výzva je čeká v příštích letech se shodli na tom, že nejdůležitější je získávání nových klientů. Na straně 56 citované studie se autorka věnuje podílu na trhu v galerijním segmentu ve vztahu k ročnímu obratu galerie. Plných 47% představují galerie s ročním obratem nižším, než 500 tis. dolarů. Ostatní kategorie naleznete v přiloženém grafu.
Pokud se podíváme na kategorii obratu 1-10 mil. USD, zjistíme, že v této kategorii se podle studie uzavře v průměru 53% obchodů s lokálními sběrateli a plných 47% se zahraniční klientelou.
A co bude dál?
Až budeme za rok hodnotit trh s uměním v roce 2020, lze důvodně predikovat, že čísla prodejů ve všech kategoriích zaznamenají pokles. Nemyslíme si, že by prudce klesla poptávka; nejbohatší sběratelé, kteří představují stále naprosto zásadní část trhu, jsou bohatými i během koronavirové krize a budou i po ní. Jenže nucené uzavření galerií a odložení desítek, či spíše stovek aukcí, se prostě na obchodním výsledku tohoto odvětví projevit musejí. A prodeje online, které v roce 2019 představovaly 9% trhu, jistě v této situaci posílí, ale všechno nezachrání. U nejdražších děl planety platí, že kupující bývají zcela dominantně z věkové kategorie 50+. A u nich lze předpokládat konzervativnější přístup k nákupu umění. Jinými slovy: nakupují na aukcích nebo u svých galeristů, kde je dílo fyzicky přítomno, řádně nainstalováno a osvětleno. Nejen proto nezbývá než si přát, aby co nejdříve nastaly, řečeno slovy Jejího Veličenstva Královny „more normal times“.
V ČR by se galerie měly otevřít 25.května. Už se těšíme!
Titulní obrázek: Giorgio de Chirico (1888 – 1978), Il Trovatore, kolem roku 1953, olej na plátně 80 x 60 cm. Prodáno v galerii Cermak Eisenkraft
Převzato: Cermak-Eisenkraft
