Architektonicko-projekční ateliér Progres architekti vznikl roku 2006. Za dobu existence ateliéru se architekti věnovali urbanismu, navrhovali sportoviště, veřejné stavby, kanceláře, byty i rodinné domy. Nejmenším měřítkem, ke kterému se prozatím dostali, jsou odhlučněné minikanceláře Microofice. Ty získaly ocenění Red Dot Design Award 2019, Big See Product Design Award 2019, German Design Award 2021 a mnohé další.
Z jejich projektů čiší silný vztah ke dřevu, které využívají v nejrůznějších variantách opracování, ale i v jeho surové podobě (např. kmen/lavička v šatnách ZŠ Járy Cimrmana, Lysolaje) i v podobě živých stromů (sídlo AON Praha). Prim v jejich návrzích a projektech hraje vždy dialog s klientem a kontext místa:
„Oddělujeme zbytné od nezbytného a dbáme na pocity, které prostor vyvolává.“
Zajímá Vás, jaký mají Vojtěch a Jan názor na minimalismus v architektuře a jak s minimalismem souvisí tenisová hvězda Roger Federer? Chcete se dozvědět o jejich vztahu ke dřevu (které využívají v nejrůznějších formách), projektu základny technických služeb v Lysolajích, i o tom, jak stavět veřejné budovy levně a zároveň esteticky? Nejen těmto tématům se věnujeme v prvním dílu druhé série podcastového seriálu MINIMALIST(K)A. Současně jsme do článku jsme vybrali tři zajímavé realizace, kterým se v podcastu věnujeme.
Oáza klidu na 1 m²
Microofice uniq je nejmenší ze všech kancelářských prostor kolekce. Tvoří ji systém sendvičových panelů s různými vrstvami akustických materiálů, protihlukové sklo a výkonné větrání. Na prostoru metr krát metr tak můžete nerušeně volat i v přeplněném openofficu. „Práce na téma volacích budek začala už kolem roku 2015, když jsme hledali vhodné akustické řešení pro kanceláře firmy AON,“ uvádí Vojtěch. Jediným dodavatelem, který splňoval jejich požadavky, byli čeští Silent Lab. Na základě spolupráce na projektu AON se domluvili na vypracování designu pro řadu Microoffice.
Přestože se jedná o poměrně malý prvek, práce na designu první budky trvala rok a půl. Jednalo se o spolupráci s odborníky na technologie jako např. systém větrání, cirkulaci vzduchu, akustiku a podobně. Cílem bylo vytvořit ikonický produkt, který bude designem nadčasový, bude mít řemeslnou kvalitu a materiálově přetrvá v čase. Touto realizací se trefili do trendu volacích budek, který začal být moderní po celém světě díky narůstajícímu počtu open space kanceláří a potřebě klidného místa pro cally.
Analýza jako jádro kvalitního projektu
Jako základ všech svých projektů přitom vnímají nutnost důkladné analýzy a nalezení hodnot, na kterých je možné projekt pomyslně stavět. V prvotní fázi projektu je tím pádem zásadní dlouhá diskuse s klientem, hledání shody a klíčových parametrů projektu.
Oba si pochvalují vztah s klientem u prací na projektu Základní školy Járy Cimrmana v Lysolajích. „Zadavatel nebyl spokojený s dřívějšími analýzami a studiemi od jiných ateliérů, proto se hledaly rezervy stávající stavby tak, aby se nemusel přistavět nový objem do zahrady školy,“ vysvětlují architekti. Jednalo se spíše o akupunkturní zásahy – lokální vylepšení a úpravy technicky a dispozičně nevhodně provedených míst. Původní objem stavby se tak rozrostl pouze o komunikační jádro.
Technický objekt, který dobyl stránky časopisů
Řešení technických staveb se ve valné většině případů nesvěřuje do ruky architekta, Vojtěch a Jan v jejich navrhování ale vidí perfektní příležitost, jak díky práci architekta omezit používání železobetonu a zaměřit se na to, aby se jednalo o co možná nejekologičtější provozy, které nejsou zbytečné objemné.
Tuto svou filozofii mají podloženou vlastní realizací Základny technických služeb. Ta se v poslední době objevila na stránkách všech českých architektonických časopisů. Stejně jako v předchozím případě se jednalo o zakázku, na kterou již existoval projekt, následovala tedy rešerše řešení podobných budov v rámci Evropy a tvorba projektu na bázi modulární betonové konstrukce, který je variabilní, energeticky nenáročný a materiálově odolný. „Je to autentická a pravdivá věc, která v tomto místě dává smysl,“ uzavírají architekti.
