Soňa Malinová provozuje v Havířově galerii moderního umění a v našem rozhovoru bilancuje bezmála deset let provozu Galerie Krystal.
Jaký příběh stojí za založením Galerie Krystal a jak bys popsala její vývoj během devíti let provozu?
Před deseti lety jsem se doslechla o výběrovém řízení provozu galerie v městských prostorách v Havířově. Mělo to malý háček. Provoz galerie si nájemník musí hradit sám. Tehdy jsem se přihlásila jen já. Zahájili jsme provoz na jaře 2015 výstavou Principy origami v českém designu. Vybrala jsem židli od Petra Novague, křeslo od Vrtišky a Žáka, šaty Lenky Chrobokové, porcelán od Romana Šediny, lampy Kafti. Původně jsem se zaměřila na design a fotografii. Design mě živí a fotografii vystudoval můj muž, ale poslední roky vystavuji hlavně současnou malbu.
Jakou roli podle tebe hraje periférie v rozvoji současného umění a jak se to odráží na programu Galerie Krystal?
Kupodivu se mi daří vystavovat současné umění na vysoké úrovni, navzdory tomu, že galerie sídlí v Havířově. Pomáhá tomu i krásný prostor a seznam umělců, kteří už v galerii vystavovali. Krystal má rozhodně velký vliv na rozvoj a povědomí o současném umění. Těší mě, že výstavy navštěvují lidé z širokého okolí. Před časem jsem taky navázala užší vztahy s Fakultou umění v Ostravě. Obor malby vede profesor Daniel Balabán a František Kovolowský. Každý rok objevím v jejich ateliérech nejméně jednoho studenta, kterého chci vystavovat.
Jaký vliv měla tvoje rodinná tradice v architektuře na tvoji kariéru a tvůrčí přístup?
Můj otec byl architekt, moje máma vystudovala stavební průmyslovku. Otec se kromě architektury věnoval různým prototypům, které si nechával patentovat. Kutilství a vztah k umění mám po něm. Byla to ale máma, která mě v pěti letech přihlásila do Lidové školy umění a ve čtrnácti letech podpořila ve studiu keramiky v Bechyni. Na střední mě profesoři směřovali na architekturu, ale z osobních důvodů jsem se rozhodla dát nestudovat. Byly dva roky po revoluci a já si v devatenácti letech otevřela svůj první ateliér. Po čase jsem se přece jen k architektuře dostala.
Působíš jako kurátorka, designérka i blogerka. Jak mezi těmito rolemi hledáš rovnováhu?
Je to velmi přirozené. Tomu, co mě živí, věnuji většinu dne. Ve svém volnu píšu blog a starám se o galerii. Musela jsem i sama sobě snížit laťku, co všechno bych v galerii chtěla dělat, aby mi galerie nevzala veškerou energii.
Věnuješ se spolupráci se školami a mladými tvůrci. Jaké zkušenosti ti tahle práce přináší?
Pravidelně do galerie dochází studenti z havířovského gymnázia a Střední uměleckoprůmyslové školy. Jsou to velmi vnímaví a talentovaní studenti. Jsem překvapená, s jakou vášní se zapojují do tvorby a diskuse. Jak už jsem zmínila, vystavuji studenty z Fakulty umění. A je vidět, že tato generace už ví, jak svou tvorbu prezentovat, určit si cenu, komunikovat s veřejností. Instalace mají pečlivě připravené. Je to výsledek kvalitního vedení ateliérů.
Jaká je tvoje koncepce při výběru umělců pro výstavy v galerii?
Nesnažím se budovat image galerie. Vystavuji jen to, co se mi osobně líbí, a co bych sama ráda měla doma. Cílem je přiblížit umění lidem z Havířova, a to se mi daří. To, že galerii kladně hodnotí odborná veřejnost, mě těší, ale není to pro mě směrodatné. V loňském roce byla galerie nominovaná na Cenu Jantar na výstavu roku, kterou uděluje Moravskoslezský kraj.
Jak vnímáš proměnu vkusu české veřejnosti, pokud jde o design a architekturu, za dobu tvé kariéry?
Před patnácti lety většina mých klientů byla z Prahy, teď už i u nás na Moravě vnímají důležitost přizvat k projektu architekta a designéra. Klade se větší důraz na kvalitní materiály, udržitelnost a ekologii.
Tvoje práce zahrnuje i návrhy interiérů a domů. Co tě na téhle práci nejvíc naplňuje?
Mnoho klientů mi píše, jak se do nového bydlení rádi vracejí. V tom vidím smysl. Vytvářet funkční bydlení, kde si lidé odpočinou. Mám to štěstí, že většina mých potenciálních klientů čte spoustu let můj blog o bydlení a umění. Jsme na stejné vlně, co se týká stylu, materiálu, ale i hodnot. Ve chvíli, kdy mě osloví, velmi brzy najdeme společnou vizi. Někteří z nich sdílí stejnou vášeň pro vintage nábytek. Posíláme si navzájem, co jsme objevili a co bychom mohli zakomponovat do interiéru.
Jaký máš názor na současné trendy v designu a architektuře? Existuje směr, který tě aktuálně inspiruje?
Čím dál více se obnovují staré domy a byty, což je jedině dobře. Krajina není nafukovací. Pozemků, které by splňovaly představy, taky ubývá. Obnova, ekologické materiály, repasování jsou trendy, které mi jsou je blízké. Výhodu rekonstrukcí vidím i v tom, že se dá investice rozfázovat, na rozdíl od novostavby. Lidé tak nejsou zatíženi vysokou hypotékou.
Galerie Krystal je v Havířově dost výjimečný prostor. Jaké byly největší výzvy při jejím budování a provozu?
Od začátku mi bylo jasné, že pokud chci vystavovat umělce, o které stojím, musím prostor kompletně zrekonstruovat. Vytvořila jsem čistý, ničím nerušený prostor. Jediný výraznější prvek je prosklená kancelář. Díky ní máme přehled, když někdo vejde, zároveň návštěvníka neruší přítomnost kustodky. Co mě překvapilo, kolik dobrovolníků, ať už firem nebo jednotlivců mi nabídlo pomoc s rekonstrukcí nebo samotným provozem. Tehdy jsi mi napsal i ty, že tvoje firma Idealab vytvoří zdarma webové stránky galerie. Bylo to velmi povzbudivé. Až během chodu jsem zjistila, co všechno provoz galerie obnáší. Doteď jsem galeristka, uklízečka, malířka stěn, kustodka, kurátorka v jedné osobě. Nebýt tolika dobrovolníků, po roce to vzdám. Během covidu jsem měla možnost si znovu v klidu promyslet, jestli a jak vést galerii. Kolik peněz, času a energie můžu věnovat, aby byl provoz udržitelný. Znovu jsem se uvědomila, jak moc galerie obohacuje návštěvníky, ale i mě samotnou.
Jakým způsobem využíváš sociální sítě, zejména Instagram, k propagaci galerie a navazování kontaktů s umělci?
Instagram je hlavní médium, které používám na sdílení informací, vyhledávání a kontaktování umělců. Už si ani nepamatuji, kdy jsem někoho kontaktovala přes e-mail. Často jsou informace na Instagramu dřív, než na webových stránkách. Je to nejrychlejší a nejpřehlednější způsob, jak se dostat k lidem. Nedávno jsem přes Instagram začala prodávat i obrazy, které mám na e-shopu galerie (www.krystalshop.cz). Lidé si v klidu promyslí koupi, bez žádného tlaku.
V jednom rozhovoru jsi uvedla, že galerie Krystal je tvůj nejdražší koníček. Co tě motivuje pokračovat navzdory finanční náročnosti?
Díky galerii jsem se sama velmi posunula v oblasti umění a dovedností spojené s provozem. Uspořádala jsem víc jak 50 výstav, s mnohými umělci jsem stále v kontaktu. Stali jsme se přáteli. To je rozhodně obohacující. Samozřejmě ten největší motor je vidět, jak se lidem na vernisážích a workshopech líbí. Jak se jejich vztah k umění prohlubuje.
Máš v hlavě konkrétní vizi budoucnosti Galerie Krystal? Jaké projekty nebo spolupráce by sis přála realizovat?
Ráda bych se v budoucnu více propojila s filmovým festivalem Kamera Oko a promítala filmy o umění. A budoucnost galerie? Popravdě nad budoucností nepřemýšlím. To je můj celoživotní styl ve všem, co dělám. Nechávám věci plynout a ony ke mně zázračně přicházejí.
Galerie Krystal se soustředí především na prezentaci a podporu současného umění, designu a fotografie.
Pořádá výstavy, vzdělávací programy, workshopy pro dospělé, výtvarné dílny pro děti.
Adresa: Dělnická 18, 736 01 Havířov | e-mail: info@galeriekrystal.cz
www.galeriekrystal.cz
