V pondělí 15. září byly vyhlášeny ceny prestižní soutěže Architekt roku 2025. Slavnostní večer se odehrál v Centru architektury a městského plánování (CAMP) v Praze. Do finále letošního ročníku postoupilo celkem pět výrazných osobností, z nichž ocenění získalo bratrské duo Marek a Štěpán Chalupovi. Čestné uznání poroty pak obdržel in memoriam filozof a teoretik Petr Rezek a cenu Architekt obci 2025 převzal městský architekt Jindřichova Hradce Lukáš Soukup.
Cena Architekt roku je udělována osobě či osobám, které se v uplynulém období pěti let svým přístupem významně zasloužily o architekturu v České republice. „Architektura odráží úroveň společnosti a jejích architektů. Je řemeslem, které se propisuje do kulturního dědictví národa. Proto je důležité na její kvality a iniciátory i propagátory těchto kvalit poukazovat,“ říká Pavel Sehnal, předseda představenstva ABF, a.s.
Bratři „chalupáři“
Bratři Marek a Štěpán Chalupovi působí na poli české architektury už řadu let. K jejich životnímu zájmu přispěl nepochybně jejich otec, který byl sám architektem. Oba své dětství i následná studijní léta strávili v Praze, kde dodnes působí. Marek Chalupa navíc působí pedagogicky na Fakultě architektury ČVUT, kde předává zkušenosti mladší generaci.
Svůj první architektonický zářez udělali realizací schodiště na zámku Orlík Karla Schwarzenberga z roku 1998. Směr svého tvůrčího počínání potvrdili i v delikátním vestibulu stanice metra Kolbenova v Praze. Upozornili na sebe však i stavbami, jako je unikátní hotel Metropol na Národní třídě, pavilon ČR na EXPO 2000, banka ČSOB v Praze, bytové domy Belárie a další. Mnohé soutěžní návrhy z posledních let čekají na realizaci. Těšit se můžeme například na projekt Nové Alšovy jihočeské galerie v Českých Budějovicích.
Všechny tyto stavby bratři vytvořili v duchu sofistikovaného minimalismu s důrazem na detail a s jasným autorským rukopisem. Volí kvalitu před kvantitou a místo dnes již tak dominující sebereprezentace upřednostňují raději koncentraci na svou tvorbu. Ve hledají největší míru svobody a volnosti pro dlouhodobé užívání stavby. Věří ve smysl kontinuálního a přiměřeného rozvoje společnosti i prostředí budov, měst i krajiny. Jejich ambicí je vytvářet návrhy nespekulativní, robustní a trvalé.
Filozof architektury
Čestné uznání in memoriam obdržel filozof, estetik a teoretik umění Petr Rezek. Ten patřil mezi kultovní osobnosti, které od 70. let utvářely filosofické a umělecké prostředí u nás. Označoval se za „učitele filozofie“, svérázným způsobem ale po desetiletí formoval i myšlení výtvarníků, architektů a teoretiků. Jeho diskuse často otevíraly mezioborová témata.
Byl žákem Jana Patočky a své fenomenologické založení promítl do mnoha textů – například do svazku spisů nazvaném Architektonika a protoarchitektura. Dlouhodobě byl oceňován všemi, kteří mu se zájmem naslouchali až do roku 2022, kdy ve věku 74 let odešel.
Čestné uznání předal Petru Rezkovi architekt Zdeněk Fránek, který uvedl: „Při diskusích s geniálním Petrem Rezkem jsme vždy hledali, co ještě lze považovat za architekturu, a co už ne. Architektura není samozřejmost. Musí se u ní projevovat nadčasovost, určitá nadstavba, či dokonce dávka šílenství.“
Architekt obci
Nedílnou součástí soutěže Architekt roku je také ocenění Architekt obci udělované Ministerstvem pro místní rozvoj ČR, Českou komorou architektů, Asociací pro urbanismus a územní plánování ČR a časopisem Moderní obec.
Cena náleží architektovi a zároveň obci, tedy tandemu, který se po několik let soustavně a s respektem věnoval koncepci vystavěného prostředí obce a svým přístupem se významně zasloužil o kvalitní výstavbu. „Ministerstvo pro místní rozvoj je gestorem dokumentu Politika architektury a stavební kultury České republiky, jejímž cílem je podporovat utváření přívětivého, funkčního a krásného prostředí, které podněcuje společné aktivity tamních obyvatel a vytváří nová místa k setkávání. Soutěž Architekt obci prezentuje příklady obcí, kde se to daří,“ vysvětluje architekt Josef Morkus z Ministerstva pro místní rozvoj.
Letos cenu získal Lukáš Soukup, městský architekt Jindřichova Hradce. Porota ocenila jeho kvalitní spolupráci se samosprávou vedenou starostou Michalem Kozárem. Významnou aktivitou Soukupa je zapojování veřejnosti do plánovacích procesů – prostřednictvím prezentací, diskusí i zadání soutěží. Velmi důležitou a unikátní aktivitou je tzv. skupina Teenagers. Ta při přípravě studie revitalizace sídliště zapojila místní mládež do debat o budoucnosti jejich bydliště a otevřela tak mezigenerační dialog. Zapojení obyvatel probíhá i formou tematických skupin na sociálních sítích a propojením s akademickou obcí vysokých škol architektury.
Letošní ročník
Odborná porota posuzovala u jednotlivých osobností komplexní přístup k tvorbě, vliv na vznik kvalitních staveb i prostředí a zároveň profesní a morální integritu. Porota se skládala z předchozích laureátů ceny. Posuzoval architekt Zdeněk Fránek, Roman Koucký, Ivan Kroupa, Petr Stolín a dvojice Ladislav Kuba s Tomášem Pilařem.
Vítězným bratrům předal ocenění loňský laureát Roman Koucký. Gratulace zazněly i od Pavla Sehnala ml. z ABF, a. s., který připomněl společenský a kulturní přesah architektury: „Cit a umění musí být vždy nedílnou součástí architektury,“ uvedl mimo jiné. Pogratuloval také vydavatel časopisu INTRO Jan Hejhálek, jenž představil videomedailon věnovaný laureátům. V něm jejich tvorbu přiblížil předseda poroty Zdeněk Fránek i architekt Ivo Koukol, který okomentoval jejich největší realizaci – budovu ČSOB v Praze-Radlicích.
„Měl jsem za to, že jsou v této soutěži oceňovaní autoři staveb okázalých a viditelných. Naše stavby ale často nejsou vidět. Citlivého vztahu k sousedním budovám i lidem si totiž ceníme nade vše,“ uvedl oceněním překvapený Marek Chalupa. „Postavili jsme jen pár baráků,“ doplnil Štěpán Chalupa. „Ale na všech s námi dělala fůra kolegů. Každý architekt potřebuje svůj tým a podporu,“ dodal.
