Tvorba prostorů Edukačního centra České filharmonie v pražském Rudolfinu začala koncem roku 2018 vyzvanou soutěží, ve kterém zvítězilo 0,5 Studio architektů Pavla Nového a Víta Svobody. Vznikl silný formativní prostor, který návštěvníky nadchne, osloví a současně plní svou funkci. O jedinečnosti tohoto interiéru svědčí i hlavní cena Grand Prix Architektů v kategorii Interiér.
Kompozice prostoru odpovídá jeho využívání – mimo jiné umožňuje několikafázové edukační programy podle nejnovějších vzdělávacích metod. Architekti s pokorou navázali na velkorysost a honosnost neoklasicistického paláce. Upravené prostory se nacházejí v přízemí historické budovy, v místě původních pokladen a kanceláří. Zdánlivě nevyhovující prostory se podařilo přizpůsobit jejich nové funkci a na první pohled zásadní limity a nedostatky přetvořit v jejich přednosti.
V návrhu architekti záměrně pracují s různými atmosférami prostoru, které mohou ve struktuře edukačního kurzu působit na vnímání a soustředěnost posluchačů. Různorodost prostředí v jednotlivých úsecích umožňuje jak soustředěné vnímání hudby a sdělovaných informací, tak relaxaci. Architektům se povedlo vytvořit prostředí jako autonomní svět, který reflektuje architekturu budovy, kontext České filharmonie a především fenomén hudby. Poskytuje volné pole pro práci lektorů a jejich rozmanité programy. Návrh reflektuje současný pohled na hudební svět a cílí ještě dál, svým estetickým působením vtáhne všechny návštěvníky do probíhajícího programu.
Vážnou hudbou prostoupený prostor
Do Edukačního centra se dostanete z ulice 17. listopadu. Přes předsálí, kde mohou skupiny čekat na příchod lektora, vede vstup do vstupní haly s kapacitou až 60 návštěvníků, sloužící především jako šatna. Ta je řešena lehkým rastrem, umožňující samoobsloužení všech příchozích. Esteticky silně zpracovaná místnost Auditoria I návštěvníky vtáhne do začínajícího programu. Osvětlení prostoru evokuje noční oblohu – ta stejně jako vážná hudba dává zakusit komunikaci s vyššími sférami. Hlavní děj se pak odehrává na třech výrazně osvětlených zlatých pódiích, která z potemnělého, tmavě modře laděného prostoru výrazně vystupují.
Zlatá barva v podloubích odkazuje k materiálům hudebních nástrojů a akcentuje podium a osobu lektora. Výrazným prvkem je rovněž akustická stěna. Posluchači při programu sedí na taburetech, které se v případě potřeby mohou zasunout do akustické stěny. Též prostor pod podii se dá využít k uskladnění předmětů, například edukačních pomůcek, které tak jsou ihned k dispozici.
Kontinuita a celistvost
Auditorium II. je silně variabilní místnost, funguje dobře jako komorní koncertní síň, prostor pro lektorské workshopy i zázemí edukačního centra. Umožňuje v rozdílném prostředí rozvedení témat, která byla otevřena v Auditoriu I. Místnost osvětluje dostatek denního světla, strop září zlatou barvu – jedním ze spojujících prvků celé realizace. Prostor lze přizpůsobit požadavkům konkrétního lektorského programu. Sezení diváků lze nastavit podle konkrétní scény.
V Respiriu dochází k velkému finále, ve kterém se všechny bodu programu v synergickém efektu složí do smysluplného celku. Průzory do Auditoria I. udržují kontinuitu a celistvost daného programu. Sál slouží k projekcím, tvořivým workshopům či jako prostor pro relaxaci, uvolnění a zpracování zážitku. Návštěvníci mohou sedět na lavicích či taburetech uložených pod nimi, které tak zvyšují kapacitu sálu. Lavice mohou zároveň sloužit jako stoly pro aktivní práci. Efektní dřevěný lamelový strop, v němž je skryto osvětlení, umocňuje estetický dojem místnosti.
Autoři návrhu: Pavel Novy, Vít Svoboda
Spolupráce: Filip Tóth, Jitka Mácová
Návrh: 2018
Realizace: 2021–2022
Plocha: 350 m2
