V Prosečnici, necelou hodinu za Prahou, shlíží z kamenné podezdívky na břeh Sázavy dřevěná chata. Působí, jako by tu stála už mnoho let. A také to byl záměr architektů ze studia Mimosa. Uvnitř skrývá kouzelné výhledy do borovicového lesa i na tekoucí Sázavu.
Nová chata nahradila svou předchůdkyni na stejném místě. Z původní zbyla po požáru jen kamenná podezdívka. Na ni architekti posadili novou stavbu, která je díky tomu chráněná před povodní a disponuje příjemným nadhledem nad řekou a snad i nad každodenním shonem. „Stačí shrnout okenici otevírající chatu k řece a pak už jen poslouchat šplouchání řeky a šumění borovic, pozorovat ledňáčky nad hladinou a peřejky za balvany. Opéct si buřty na ohni, zatopit v kamnech, povídat si s kamarády. Večer pak cestou do pokojíku pod střechou, velkého tak akorát k přespání, mizí horizont řeky a otevírá se pohled do skal za zády chaty – to aby nikdo nezapomněl, jak je jimi tady Sázava tísněna,“ uvedli Mimosa architekti.
Chata, která zošklivěla
Celou stavbu tvoří lehká dřevěná konstrukce posazená na robustní podezdívce. Uvnitř je dřevěný skelet opláštěn smrkovými deskami, zvenčí pak fasádou z opálených modřínových prken. „Opálením získala prkna fasády trvanlivost, současně chatu trochu „zošklivilo“ pro nevítané hosty. V neposlední řadě ji propojila – byť možná trochu cynickým způsobem – s předchozí stavbou,“ vysvětlují architekti. Směrem k svahu pak chatu opláštili falcovaným plechem odolným vůči vodě stékající ze střechy.
Interiér se line. Díky jednotnému materiálu a barevnosti ve formě biodesek a černého kovu se stírá hranice mezi interiérem a nábytkem. Jak to architekti sami nazvali, jedná se o „celistvou jeskyni“. Černý kov krbových kamen, schodiště a dalších částí interiéru přirozeně navazuje na opálenou fasádu jak barevností, tak i blízkostí tématu ohně. Odolná podlaha z přírodního kaučuku s kamenným vsypem pak umožňuje svobodný pohyb mezi chatou a jejím okolím. Stavba je s výjimkou elektřiny zcela samostatnou jednotkou. Vodou ji zásobuje studna na pozemku a odpadní vody zachycuje nádrž v podezdívce objektu. Vytápění pak zajišťují krbová kamna a přímotopy.
Nedobytná schránka
Hlavní prostor je překvapivě velkorysý. To architekti umožnili minimalizací pokojů v patře na malé, ale pro přespání dostačující prostory. „Vždyť smyslem výletu za město je být spolu…,“ říkají architekti. Společný prostor v celé výšce chaty propojuje prostor před a za ní, řeku a skály. Směrem k řece je navíc hlavní místnost prosklena po celé délce. Navazující terasa vyzdvižená nad terén pak nahrazuje kontakt se zemí a nabízí nerušený výhled na Sázavu. „Terasu je možné uzavřít harmonikovou okenicí. To když příliš pálí letní slunce. Nebo když víkend skončil a otevřený víkendový dům se změnil v uzavřenou, „nedobytnou“ schránku,“ doplňují architekti.
Chata mezi skálou a řekou
Autor: Mimosa architekti (Petr Moráček, Jana Zoubková, Pavel Matyska)
Spoluautor: Dalibor Pospíšil
Lokalita: Prosečnice, Česká republika
Rok projektu: 2020
Rok dokončení: 2025
Užitná plocha: 78 m²
Fotografie: Petr Polák Studio
