Na první pohled působí nenápadně. Bílá krychle, obyčejná až strohá. Mnohým se může zdát kostka jako architektonicky vyčerpané téma, ale tato hovoří o opaku. Za tímto nadčasovým rodinným domem stojí architekt Luka Križek z IO STUDIA a ukazuje nám, že téma „bílé kostky“ není ani zdaleka vyčerpané.
Projekt má zajímavou historii. Jeho první verze vznikla už v roce 2013 pro jiné místo, na protějším svahu Vltavského údolí u Mníšku pod Brdy. Zadání investora bylo téměř totožné, včetně přání výhledu na ikonický vysílač Cukrák. Tehdy se však dům nedostal za fázi studie. O více než deset let později se k myšlence vrátilo a konečně dostala svou fyzickou podobu – v bílé kostce nad Vltavou.
Návrat k podstatě
Strohá bílá krychle zaujme svou jednoduchostí a tím, že už jednodušší nemůže být. Vrací se ke kořenům modernistické architektury a konfrontuje ji s aktuálními architektonickými proudy. Tento dům je takovým manifestem střídmosti. Jak říká sám architekt: „Nemá nic navíc a jde na samotnou podstatu.“
Nenechte se však zmást. Za jednoduchým výrazem se skrývá promyšlený koncept. Dům je koncipovaný jako nízkonákladové modulární bydlení, které může růst spolu s potřebami svých obyvatel. Pokud rodině přibydou členi nebo bude zkrátka potřebovat větší prostor, lze ke stávajícímu jádru snadno připojit další modul. „Celá idea je založena na myšlence, že dům roste společně s jeho uživateli a tento princip umožní rozložit investici do více fází, což v případě běžného domu není možné,“ doplňuje architekt. Pokud jste tedy začínající pár, nemusíte si dělat starosti s financováním velkého domu pro rodinu, kterou v danou chvíli nemáte.
Filozofie účelnosti
To, že architektonická idea stojí na čtverci není náhodou. Zrcadlí hodnoty a životní nastavení lidí, kteří v ní žijí. Nenáročný vnitřní prostor je tedy vytvořený pro zachování soukromí a účelnosti, nikoli pro efekt. Architekt navrhl interiér tak, aby mohl být snadno dotvořen vlastní představou obyvatelů a nebyl jednostranně definován jeho pohledem. „Jelikož má uživatel možnost měnit interiér podle vlastních představ, musela být výtvarná koncepce domu natolik silná, aby dokázala držet pohromadě,“ dodává Luka Křižek.
Dispozice domu stojí na jasné kompoziční logice. Čtvercový formát se propisuje do celé stavby. Můžeme ho vidět v členění objemu, proporcí i rytmu oken. Architekt také v některých místech nechal kvádry vystupovat nebo naopak část kvádrové hmoty ubral jako například u terasy. Výsledkem je střídmá, ale působivá hra světla, proporcí a hmot.
Život uvnitř i vně
V přízemí se nachází vstupní zádveří, technické a hygienické zázemí a především hlavní obytný prostor s kuchyní a výhledem do původního sadu. Velkorysé severní prosklení zajišťuje dostatek rozptýleného světla a přímé propojení s exteriérem. Na obytnou místnost totiž navazuje krytá terasa a venkovní schodiště, které rozšiřují obytnou zónu o venkovní život. V patře se pak nachází ložnice rodičů, dětský pokoj, koupelna a pracovna. Ta je mimochodem prostorově spojena s hlavním pobytovou místností v přízemí pomocí ustupující stropní desky.
Technika v pozadí
Architekt postavil dům na základech původní rekreační chaty, jejíž nadzemní část odstranil kvůli špatnému technickému stavu. Z ekonomických důvodů však dávalo smysl zachovat částečné podsklepení objektu a podezdívku, na kterou osadil lehkou dvou podlažní dřevostavbu. Díky suché montované technologii bylo možné výrazně zkrátit dobu výstavby a minimalizovat zásah do okolí.
Pro ekonomickou dostupnost stavby využili vesměs běžné stavební prostředky, technologie i standardní systémové řešení. Dům je mimo jiné vybaven tepelným čerpadlem, podlahovým vytápěním a lokální rekuperací vzduchu, což z něj činí objekt v energeticky úsporném standardu. Celková cena stavby se pohybovala okolo 4 milionů korun bez DPH. Projekt ve Vraném nad Vltavou tak dokazuje, že kvalitní architektura nemusí být otázkou rozpočtu, ale jasné myšlenky. V jednoduchosti nachází sílu a v modulárním principu budoucnost.
Bílá kostka ve Vraném nad Vltavou
Autoři návrhu: IO STUDIO (Luka Križek)
Lokalita: Vrané nad Vltavou
Rok realizace: 2022
Fotografie: Petr Toman
