Ve vídeňské věži Ringturm právě probíhá výstava věnovaná jménu, které doposud stálo spíše v pozadí. Architekt Heinrich Kulka, rodák z moravské Litovle a dlouholetý spolupracovník a žák Adolfa Loose, se konečně dostává do zaslouženého světla. Výstava s názvem Heinrich Kulka. Loosův žák a nástupce je přístupná zdarma až do 7. listopadu 2025.
Příběh Kulkovy kariéry je dokladem toho, jak může být tvůrčí vliv skrytý za slavnějším jménem. A přesto zcela zásadní. Kulka nebyl jen „pravou rukou“ slavného tvůrce Raumplanu, ale také samostatně uvažujícím architektem, který Loosovu teorii nejen chápal, ale aktivně rozvíjel.
Z Litovle do Vídně a zpět
Po studiích na Technické univerzitě ve Vídni, které nakonec Kulka nedokončil, nastoupil na Loosovu soukromou stavební školu. Rychle se stal jeho blízkým spolupracovníkem a spolutvůrcem mnoha ikonických děl. Mnohé z nejikoničtějších Loosových staveb, například Müllerova vila v Praze, obchodní dům firmy Kniže v Paříži nebo dvojdomek na vídeňském sídlišti Werkbundsiedlung, nesou i Kulkův rukopis.
Kulka však nikdy neusiloval o pozornost. Jak sám říkával: „Vždy jsem chtěl zůstat zcela v pozadí.“ A právě to se výstava pokouší změnit. Kromě známějších realizací představuje i méně známé projekty a archivní materiály z mezinárodních sbírek.
Dokumentarista Raumplanu
Jedním z jeho nejvýznamnějších příspěvků je vůbec první systematická publikace o Raumplanu. Loosově revolučním pojetí prostoru, které odmítalo klasické dispoziční schéma. Kulka jej popsal, zdokumentoval a pomohl šířit i za hranicemi střední Evropy. Právě díky němu dnes víme, jak Loosovo pojetí prostoru fungovalo v praxi. A jak se vyvíjelo.
Výstava zároveň připomíná i Kulkovo samostatné dílo v meziválečném Československu. Představena je zde například Kantorova vila v Jablonci nad Nisou či interiér Semlerovy rezidence v Plzni, kde jeho osobitá práce s prostorem rozvíjí Loosovy principy vlastním jazykem.
Po roce 1938, kdy byl kvůli židovskému původu nucen odejít do exilu, Kulka zamířil na Nový Zéland. Ani tam však neztratil kontakt s evropskou modernou. Principy Loosovy moderny se řídil nadále a šířil je i na zde.
