V prvních dvou květnových týdnech tisíce rodičů napjatě čekají, zda jejich děti uspějí u přijímaček na střední školy. Problém ale sahá hlouběji než jen k výsledkovým listinám – středních škol je v Praze málo. Architektonické studio Upstructure nabízí řešení.
Více dětí, stejně škol
Přetlak na pražských středních školách se totiž každoročně zhoršuje. Z pohledu celorepublikových dat by se mohlo zdát, že nedostatek míst je problémem aktuálních pěti ročníků. Pokud se ale zaměříme na Prahu, kde je problém nejpalčivější, zjistíme, že zde není možné dostupná data aplikovat, a to z několika důvodů.
Obecná prognóza studentů hlásících se na střední školy v Praze není příliš optimistická. Pražské školy plní jednak silné ročníky, které neslábnou. Zároveň roste příliv studentů z dalších okresů napříč celou republikou – nejvýznamnější podíl má ale Praha-západ, Praha-východ, Mělník, Beroun, Benešov a Kolín.
Jaká je kapacita středních škol
Podle dat Cermatu je kapacita středních škol v Praze 20 436 studentů, uchazečů je ale lehce přes 25 000. Pokud uvažujeme standardních 8 tříd po 30 studentech pro každou školu, výsledkem je alarmující fakt, že v celé Praze aktuálně chybí více než dvě desítky středních škol.
V klíčových oblastech současně hraje v demografickém vývoji roli fakt, že se do měst v okolí Prahy stěhuje čím dál více lidí. Pokud tedy vezmeme v potaz nejen demografický vývoj, ale i migraci obyvatel, zjistíme, že se Praha potýká s mnohem větším problémem, než je na první pohled zřejmé.
Téma kvalitního a dostupného vzdělání zaznívá ve veřejných debatách velmi často a naléhavě, místa ve školách ale ubývají a nervozita roste. Spousta rodin se ocitá v nejistotě a situace se stává neudržitelnou.
Trend posledních deseti let je jasný. Počet lidí ve městech a tím pádem patnáctiletých studentů, kteří se hlásí na pražské střední školy, neustále narůstá. Demograficky se sice aktuálně nacházíme na vrcholu, nicméně pokud bude nárůst vlivem stěhování obyvatel do větších měst stejný jako posledních deset let, populace 15letých v Praze a přilehlých okresech se bude každoročně zvyšovat o 3,7%, jak je zřejmé z analýzy demografických dat (obr. 1). Tento problém není možné přehlížet. Spíše než rezignace a odsouvání tématu by výsledkem datových analýz měla být zvýšená pozornost a z toho vyplývající jednoznačný fakt – je potřeba navýšit kapacitu středních škol.
Krize podněcuje kreativitu
Dalo by se argumentovat tím, že i přes nárůst populace ve městech se v posledních letech rodí čím dál méně dětí. Gravitace velkých měst a tím pádem problém kapacity ve školách ale stále trvá, přestože nevíme, jak dramatický jeho vývoj může být.
Proces plánování a následné výstavby škol se touto nejistou optikou může jevit komplikovaný a dlouhý, proto je třeba nacházet alternativní řešení této krize.
Měla by nastat obecná shoda v tom, že nové střední školy jsou potřeba. Zároveň to ale může být mise na příštích 12 let. To je doba, po kterou tu s námi toto téma bude, pokud s tím nic neuděláme. Současně se potýkáme v posledních dvou letech s nejnižší porodností vůbec. Pokud bude příliv obyvatel do měst stále stejný, nezachrání nás ani to. Může se však stát, že se tempo stěhování do měst zpomalí a střední školy bude za 15-20 let třeba redukovat. Odpovědi se dají nacházet ve zjednodušeném procesu výstavby formou různých modulárních a stavebnicových systémů, které umožňují poměrně velkou rychlost a efektivitu. Důležité je i připustit variantu, že poptávka po místech ve školách klesne natolik, že jich najednou bude přebytek. Pro tento případ je zásadní úvaha o dalším využití a tedy předem naplánování a rozvržení objektu školy tak, aby byla v případě potřeba možná jeho konverze pro jinou funkci.
Město má jednat
Na nedostatek míst na středních školách do určité míry reagují projekty soukromého školství. Ty se odehrávají na soukromých pozemcích a jejich počet neustále narůstá. Nemohou ale saturovat aktuální potřebu a co je nejdůležitější, nejsou systémovým řešením. To by měla nabízet veřejná správa, tedy magistrát za součinnosti městských částí.
Praha disponuje velkým množstvím pozemků, které jsou nevyužité nebo využité neefektivně, ať už z důvodu nedostatku pozornosti k této problematice, nebo z důvodu absence konkrétních dat. Na rozdíl od soukromého majetku je zde ale obrovský potenciál právě pro tento typ naplňování veřejného zájmu, kterým by zajištění dostupného vzdělání, a tedy vznik nových škol, mělo nepochybně být.
Data jako součást plánování
Záměr postavit střední školu, ať už jakýmkoliv způsobem, s sebou nese řadu specifických požadavků. Je třeba najít v rámci města vhodný pozemek s odpovídající rozlohou, na který se vejde nejen samotná škola, ale i další funkce jako venkovní sportoviště a podobně. Dále je potřeba vzít v potaz polohu místa, jeho dopravní dostupnost a okolní občanskou vybavenost. Na každém pozemku se pak potýkáme s omezeními, jako jsou vymezení funkčních ploch územního plánu, ochranná pásma, nebo napojení pozemku na dopravní a technickou infrastrukturu. Běžná mapa či územní plán ale poskytují vždy jen některé informace.
Řešení? Racionalita i odvaha
I tento poměrně složitý problém může mít řešení, pokud jsou k dispozici správné nástroje. Dlouhodobě se propojování plánování měst s datovou analytikou věnuje studio UPSTRUCTURE. Za pomoci pokročilého systému analýzy území umí sledovat, jak město reaguje na sociální i demografické změny, a zároveň poskytovat developerům, městským plánovačům a politikům klíčové informace na jednom místě, v tomto případě dokáže identifikovat vhodné pozemky pro výstavbu nových škol.
Tento nástroj funguje na principu multikriteriální analýzy, což je metoda, která umožňuje hodnotit a porovnávat různé možnosti lokality na základě více zvolených kritérií současně. Na začátku se definují cíle a jednotlivá kritéria, jako je například dostupnost, limity území, morfologie terénu, náklady, doprava a podobně. Zvoleným kritériím se přiřadí priorita a následně se jejich kombinace vyhodnotí.
V praxi metoda pro identifikaci vhodných míst začíná územním plánem, který definuje plochy, kde je možné školy stavět. Následuje průnik těchto ploch s majetkoprávní mapou (obrázek č.2). Dalším krokem analýzy je pak porovnání dopravní dostupnosti MHD– vlak, metro, autobus a tramvaj v příslušných docházkových vzdálenostech (obr. 3).
Výsledkem jsou přehledná data a jejich mapové zobrazení – přehled konkrétních lokalit s vyhovujícími pozemky (obr. 6), které jsou nejvhodnější pro daný záměr, a přesném počtu. Takto můžeme jednoduše zjistit, že v celé Praze je možné pohodlně postavit 51 škol, z toho 30 na soukromých a 21 na městských a státních pozemcích. Výstavba tak není pouhou vizí, ale stává se reálnou možností. A to prakticky okamžitě, bude-li politická vůle a ochota jednat.
„Pro nás jako architekty jsou analýzy území běžnou součástí plánování a navrhování. Díky tvrdým datům, která umíme analyzovat, jsme schopni různým problémům lépe porozumět a nabízet řešení. Jedním z nich je právě i odpověď na otázku, jestli vhodné pozemky pro školy v Praze opravdu existují a kde se dají školy realizovat. Přicházíme s konkrétními výsledky, na kterých se dá stavět,“ vysvětluje Ing. arch. František Bosák. „Cílem vytvořené analýzy je ukázat, že řešení existuje! Vedení města dáváme do rukou nástroje a informace, které mohou okamžitě použít,“ doplňují architekti Pavel Paseka a Martin Žatečka z ateliéru Upstructure.
Profil studia
UPSTRUCTURE je architektonická kancelář, kterou založili v roce 2021 po předchozí dlouhodobé spolupráci Pavel Paseka, Martin Žatečka, František Bosák a Jolana Bosák Macháčková. Navazujeme na mnohaleté zkušenosti z vlastních praxí i z působení v předních českých ateliérech. Sídlíme v pražských Holešovicích, kde pracuje náš patnáctičlenný, multioborový tým architektů, projektantů a datových specialistů na projektech všech měřítek a typologií. Naším cílem je navrhovat smysluplné stavby, veřejné prostory i velké urbanistické celky s ohledem na kontext, měřítko a udržitelnost.
