Patří mezi nadšence, kteří se rozhodli vybudovat v Praze na břehu Vltavy saunový areál. Najdete v něm finskou, bylinkovou a africkou saunu, tepidárium a největší saunu v České republice s kapacitou kolem sto lidí. Služby tu doplňují sportovní masáže a nejrůznější workshopy. Sílu dechu a ledové vody tady můžete zažít pod vedením Albrechťáka – certifikovaného instruktora Wim Hofovy metody.
Jak vznikl váš projekt Sauny Vltava?
Aleš: Nejprve jsme našli prostor hned vedle, kde od roku 1978 bývala sauna. A tam jsme jako Andrle architekti a tady s mými hlavními parťáky, Honzou a Tadeášem, realizovali náš první projekt Sauna spot. Budova byla jednopodlažní a věděli jsme, že v územním plánu tam mohou být dvě podlaží a k tomu jedno technické. Takže jsme na stávající budovu, která by to jinak neunesla, namastili dřevostavbu. A vznikly čtyři sauny. Ta původní, ve spodním podlaží, která byla tenkrát ještě na dřevo, se rekonstruovala a dodneška je v původní kubatuře. Samozřejmě dnes už na elektřinu. V nástavbě vznikly dvě nové sauny a jedna s velikým oknem s výhledem na řeku. Tehdy jsme stavbu sauny řešili opravdu hodně punkovým způsobem. Z mé strany v tom tehdy bylo i dost rizika.
Jaká rizika tehdy architekti vnímali? Jak se saunami začínali nebo to, jak se dostali k potřebnému know-how se dozvíte v knize Sauna: průvodce světem horkých interiérů.
Dá se saunování dělat jako byznys?
Aleš: V zimě sauny fungují dobře a léto se vždycky dotuje ze zimy. Neznám nikoho, kdo by léto v sauně jel v plusu, možná se někomu podaří udržet se na nule.
Jste architekt a zároveň provozovatel velkého saunového areálu. Jaký je dnes trh saunování?
Aleš: Když jsme začínali, saun a různých saunových světů nebylo tolik. Dneska si myslím, že trh začíná být saturovaný. Ale samozřejmě, podle mě, pořád poroste počet privátních saun.
Provoz saun je náročný na energie a spotřebu vody. Co vás v této oblasti, hlavně s ohledem na ekonomiku provozu, překvapilo?
Aleš: Například spotřeba vody a její čištění. A pak samozřejmě spotřeba kamen. Konkrétně, v naší velké sauně máme kamna s příkonem 70 kWh. To je pro vaši představu příkon, který mají tři normální rodinné domy. Takže jsme nakonec Sauny Vltava stavěli jako takovou plánovanou investici do budoucna. Do dvanáctého roku se o to staráte, a teprve pak to něco málo snad začne vydělávat.
Chcete říct, že dvanáct let provozu tak velkých saun a nic nevyděláte?
Aleš: Ale samozřejmě, že se to dá dělat mírně profitabilně. Rozhodně na tom ale nezbohatnete. Upřímně zatím největší odměna je, když vidím nadšené tváře hostů. Jsem tam vždy jako standardní návštěvník, tak je milé, když to někdo vedle na lavici chválí kamarádovi. Nebo někde v tramvaji mluví hezky o vaší práci. To je pro nás architekty, myslím, víc než peníze.
U vás se konají saunové ceremoniály. Jak celé tohle populární divadlo kolem saunování vnímáte a jak k němu přistupujete?
Jan: Za mě je to fajn. Show mám obecně rád a tohle respektuji už i jako samostatnou sportovní, resp. divadelní disciplínu. Saunéři mají v týdnu i několik kondičních a technických tréninků, jako sportovci.
Aleš: Vlastně to úplně miluju, když o tom tak přemýšlím, je to taková zvláštní až kmenová pospolitost, jak tam všichni sedí skoro nazí, bez předsudků a pozlátek. Miluju, jak se u nás pak otevřou dveře a oběma otvory se valí ven pára a smějící se banda dospělých lidí v prostěradlech.
Máte unikátní polohu na břehu Vltavy: kolik lidí k vám denně chodí a co je důležité při provozu sauny?
Tadeáš: To je opravdu velký rozptyl od nízkých desítek v létě až třeba po pár set v zimě. Troufám si říct, že nejdůležitější je atmosféra, kterou dělají jak saunéři, tak návštěvníci – jak my jim říkáme, Vltavanky a Vltavané. Je fajn, že jak guerillově sauny vznikaly, tak stejně guerillově se na ně v podstatě bez jakékoli reklamy nabalili fajn lidi. Když bych měl ale odpovědět více provozně, tak určitě úklid. A ten se nějaký den prostě podaří… a někdy upřímně taky ne. Ale to znají ze spa, gastro i hotelového provozu asi všichni.
Po všech zmíněných peripetiích… Co byste vzkázali lidem, kteří si chtějí postavit nebo pořídit saunu?
Aleš: V závěru bych jim rád vzkázal, že saunování není žádná „rocket science“. Saunování a privátní sauna jsou mnohem jednodušší, než si obvykle myslíme. Ve finále je sauna jen bedna, stan… cokoli, kam dáte kamna a mezi střešní latě v konstrukci normální minerální vatu. Samozřejmě, sauna se dá dělat i mnohem profesionálněji, ale v tom základu to je jednoduché.
Přečtěte si celý rozhovor v chystané knize Sauna: průvodce světem horkých interiérů.
Kniha Sauna: průvodce světem horkých interiérů
Kniha mapuje současné české a slovenské saunování z mnoha úhlů pohledu: od samotného designu potíren, výběru vhodného dřeva přes fyziologické působení na lidské tělo až po vliv aromaterapie během saunování. Mimo rozhovoru s Lukášem Vondráčkem v knize najdete dalších bezmála dvacet rozhovorů. Na fenomén saunování jsme se ptali architektů, designérů, aromaterapeutů nebo lékařů. Dále se můžete těšit na čtyři desítky zajímavých saun. Kniha volně navazuje na publikaci TINY HOUSE: průvodce krajinou minimalistického bydlení.
Koupit knihu v předprodeji za 800 Kč
Podívat se na knihu TINY HOUSE
