Vít Svoboda z 0,5 Studia je architekt. Petr Filip realizuje stavby. Společně pracují především na projektech bydlení v dřevostavbách. „Je to životní styl, který odráží touhu po zdravém prostředí k životu a souznění s přírodou,“ říkají.
Je obvyklé, aby architekt pracoval tak, že klientovi rovnou přivede realizační firmu?
Vít Svoboda: My v ateliéru obvykle začínáme tím, že zpracujeme studii rodinného domu nebo chaty. Vnímáme investora, jeho zadání a požadavky. A když se jedná o dřevostavbu, spolupracujeme s Petrovým Chytrým domem.
Petr Filip: Někdy je to i naopak, kdy my jako realizační firma přivedeme klientovi architekta. S mými společníky jsme Chytrý dům založili v roce 2009 a od začátku práce nás provází vize krásných zdravých domů, které jsou nejen energeticky úsporné, ale zároveň plně vyhovují svým obyvatelům. Protože je celý proces stavění domu poměrně složitý, nabízíme klientům, že je provedeme celým procesem od začátku až do konce, tedy od návrhu po hotový dům. Proto na začátku potřebujeme spolupracovat s architekty, které si do našeho týmu přizveme. Naše stavby vznikají na principu kvalitního bydlení
v souvislosti se zdravím. Snažíme se domy stavět srdcem a vkládat do nich ze sebe to nejlepší. Uvědomujeme si, že stavba domu je zásadní životní investicí.
Nemůže se stát, že v trojúhelníku klient – architekt – stavební firma vzniknou situace „ztracené v překladu“?
Vít Svoboda: Spolupráci, kterou popisujete, považujeme za efektivnější. Někdy se stává, že architekti něco navrhnou bez toho, aniž by věděli, kdo bude danou stavbu realizovat, a pak se třeba zjistí, že návrh vůbec nejde udělat. Já zároveň připouštím, že jako architekt některé věci nemusím znát, a proto pracuji s odborníky.
Petr Filip: Z pohledu klienta v celém procesu figurujeme společně s architekty jako jeden tým. Když to zjednoduším, my jako projekční a realizační firma provedeme klienta celým procesem výstavby, tedy od návrhu přes projekt až po samotnou realizaci. K návrhu domu si přizveme architekty, protože mají daleko lepší cit pro design než my. Zároveň u celého procesu je od začátku až do konce vždy jeden člověk z naší firmy, který zajistí kontinuitu v jednáních a tím se právě předchází situacím „ztraceným v překladu“. My v té úvodní fázi hlavně prověříme, že je návrh proveditelný z hlediska dostupnosti pozemku pro stavební techniku, tomu přizpůsobíme koncepci. A v dalších fázích se můžeme držet stanovené koncepce a neustupovat.
Vít Svoboda: Doplním to, že architekti někdy třeba nemají tolik praktických zkušeností. Neví, jak vymyslet konkrétní technické řešení. Obvyklý postup je, že architekt něco nakreslí, předá to projektantovi, projektant si projekt nějak udělá, předá ho dál… A pak se začne vybírat firma, která má projekt realizovat. Klient osloví třeba čtyři nebo pět firem, z nich tři mu řeknou, že to takhle dělat nebudou a chtějí projekt upravit, a ve výsledku jsou pak klienti úplně vyřízení, protože zjistí, že budou muset upravovat projekt, který se připravoval několik měsíců. Projekt zaplatili, všichni do něj dávali energii a najednou se začíná znovu.
Petr Filip: Náš model je design & build, tedy navrhuji a stavím. My jsme ti, kdo klienta při stavbě domu nebo chaty vedou celým procesem od návrhu až po realizaci. Nezatěžujeme ho, nevystavujeme ho riziku, že bude hledat realizační firmu a dohadovat se s ní o proveditelnosti projektu a zvolených technických řešeních. Nemusí v technickém řešení dělat změny. Protože tohle vše je pro klienty strašně těžko uchopitelné.
Vít Svoboda: V zahraničí je obvyklé, že když se dělají architektonické soutěže, jsou vyzváni architekti společně se stavebními firmami. Architekt už od začátku hlídá rozpočet, detaily, o kterých ví, hlídá koncepci a dovede celý projekt do fáze realizace.
Model design &build, který se používá například v navrhování kanceláří, není v oblasti výstavby rodinného bydlení obvyklý. Nenarážíte na rigiditu tuzemských klientů, kdy každý má „šikovného bratrance“, známého truhláře, který je levnější, a prostě to nějak „zbastlí“?
Vít Svoboda: Každý, kdo něco stavěl, ví, že rozpočet často uteče úplně někam jinam.
Petr Filip: My postupujeme tak, že si už ve fázi studie uděláme rozpočet a klient ví, kolik ho to bude stát. V dalších fázích pak již pracujeme s technickým řešením, které vychází z rozpočtu. Samozřejmě každé řešení se vždycky dá nějak optimalizovat. Dům může být víc zateplený nebo z hezčích materiálů. Víme, že chata může stát tři miliony v levné verzi a třeba čtyři miliony v dražší variantě, v případě použití hezkých materiálů. Ale klient se hned na začátku může rozhodnout a říct si: Ty čtyři miliony do toho dám. Anebo uděláme levnější verzi, protože na víc nemám. Podle mě ale platí, že rozpočet je u každé stavby vyšší, než klient čekal.
Vít Svoboda: Ano, kritický moment je vždycky rozpočet, ale když je stanovena na začátku projektu, nemusí být klient ve stresu, že neví, kolik co bude stát, a rozdíl v ceně stavby od původního odhadu může být kolem deseti procent.
Petr Filip: Čím je návrh více atypický, tím hůře se odhaduje cena stavby. Když budete navrhovat rodinný dům v prudkém svahu, kde bude složité zakládání, je tahle položka samozřejmě velká neznámá. Ale my se snažíme cenový rámec dodržet
a řešení stavby pak případně na základě požadavků klienta optimalizovat, aby se do ceny vešel.
Jak vlastně vznikla vaše spolupráce architekt–dodavatel?
Vít Svoboda: Myslím, že u domu v Zadní Třebáni, kde si investoři vytendrovali Chytrý dům. Tam jsme se seznámili. A protože to dopadlo dobře, jedeme spolu dál. Když nás oslovují noví klienti, že chtějí zpracovat studii dřevostavby a stavět, postupujeme společně.
Chaty, o kterých je celá tato kniha, jsou obvykle dřevostavby. V čem je jejich výstavba specifická?
Petr Filip: Obecně je dřevo krásný materiál, který má ale specifické vlastnosti. Má hezkou kresbu a příjemný odstín, má vysokou pevnost a je lehké, snadno se s ním pracuje. Ale nedělá mu dobře vlhkost. Tohle všechno musí technický návrh stavby respektovat, tedy navrhovat v souladu s vlastnostmi materiálu a nevystavovat ho prostředí, které mu nedělá dobře, to by vedlo ke snížení životnosti stavby. Z hlediska designu je pak potřeba mít určitý cit pro dřevo, a to jak pro fasády, tak hlavně pro dřevěné interiéry, které u nás nemají takovou tradici. Každý druh dřeva má trochu jiný odstín a kresbu, dřevo taky svůj odstín v průběhu času mění a s tím vším je třeba pracovat. V 0,5 Studiu navrhují jednoduché a čisté interiéry, které dobře fungují především tehdy, je-li v materiálu dřevo. Několikrát jsem se setkal s tím, že architekt navrhuje interiér dřevostavby, jako by to byl dům zděný. Pak se příjemný pocit ze dřeva vytratí.
A jak je to pak se samotnou realizací, pokud si chatu nestavím svépomocí?
Vít Svoboda: Z hlediska provádění je segment chat specifický. Většina chat leží na odlehlých místech a je často špatně dostupná pro stavební techniku. Někdy stavební technika na místo nedojede vůbec. Konstrukční řešení proto musíme vždycky přizpůsobit těmto mantinelům. My jako stavební firma umíme postavit chatu jak na zelené louce z panelů, kde hlavní konstrukce je postavena do dvou dnů, a stejně se umíme vypořádat i s projekty, které jsou nedostupné a vše se musí nosit a montovat ručně z jednotlivých trámů, fošen, palubek, což je mimo jiné i případ chaty Kostky u Humpolce.
V době covidu jsme společně dali dohromady projekt tří typových chat, nazvali jsme ho Chytrá chata – Kostka, Základna a Štít. Odráží náš pohled na současné chataření, tedy maximální propojení s přírodou, komfortní užívání, čistý a udržitelný design. Někdy chata zvenku vypadá jako dřevostavba a uvnitř si člověk připadá, jako by byl v jiném domě. Je poměrně časté, že rodinné domy navrhuje jeden architekt a interiér pak jiný. My se snažíme o komplexní návrh jak domu, tak interiéru.
Setkáváte se s předsudky vůči dřevostavbám?
Petr Filip: My patnáct let děláme dřevostavby, vybudovali jsme značku, která je s dřevostavbami spojená, a tak nás oslovují ti, kdo dřevostavby chtějí. Proto za námi nechodí lidé s dotazem, jestli je lepší postavit dům ze dřeva nebo zděný. Dnes jsou dřevostavby segment, ve kterém někdo vidí hlavně výhody a potenciál. A někdo jiný si radši bude stavět zděný dům. Každý si to musí rozhodnout sám. Máme to štěstí, že s klienty nemusíme znovu a znovu vést debatu „dřevo – ano, nebo ne“, a tak můžeme energii soustředit na jednotlivé projekty.
Mění se požadavky klientů na bydlení? Z hlediska plochy nebo technologií?
Vít Svoboda: Jednoznačně se zmenšují požadavky na plochu domu. Mohou za to ceny nemovitostí, pořizovací náklady na pozemky i ceny stavebních materiálů.
Petr Filip: Po konci doby covidu přišla inflace, která výrazně postihla stavebnictví. A když si těch několik předchozích let sečtete, mluvíme o kumulované inflaci kolem 40 procent za řekněme čtyři roky. To je šílené, když si představíte, že vám během pár let stoupne cena stavby o 40 procent To, co stálo sedm milionů, teď stojí deset.
Vnímáte na trhu rodinných domů, případně chat, nějaký útlum?
Vít Svoboda: Ano.
Petr Filip: Myslím, že se trh trošku zvedá, protože úrokové sazby hypoték šly dolů. Z vlastní zkušenosti ale vím, že investoři někdy na konci covidu poptávali stavbu a během tří čtyř měsíců se cena hrubé stavby zvýšila o 70 procent. Třeba nešly sehnat lepené dřevěné průvlaky, a tak byla cena dřeva vyšponovaná na dvojnásobek. Naštěstí teď už se situace vrací k normálu, co se dostupnosti materiálu týče, a ceny materiálů jsou relativně stabilní. Snad nám tato situace vydrží co nejdéle.
Odráží se cena stavebních materiálů v tom, že se projektují menší plochy pro bydlení?
Vít Svoboda: Určitě. Je potřeba stavby optimalizovat, aby nebyly moc velké, a zároveň je potřeba lidem ukázat, že i na menším prostoru mohou dobře bydlet.
Jaké postupy používáte, když navrhujete interiér, abyste ho optimalizovali?
Petr Filip: Důležité je efektivně umístit vestavěný nábytek. Pak máte větší volný obytný prostor, protože ten je hlavním bohatstvím domu.
Éčka, tedy nemovitosti s popisným číslem začínajícím na E (rekreační nemovitosti), jsou čím dál víc místem trvalého bydlení. Proč?
Vít Svoboda: To samozřejmě vyplývá z obecné nedostupnosti nemovitostí. Z toho, že vlastní bydlení je dneska v podstatě luxus. Ten, kdo před pár lety myslel, že za šest milionů bude mít dům, dnes ví, že to bude spíš lepší chata.
Petr Filip: V dnešní době je 70 metrů čtverečních plocha běžného bytu, ve kterém bydlí dvě třetiny lidí v České republice. Obecně nás inflace vede k úvaze o tom, jak lidé chtějí a mohou bydlet. Je důležité zvážit, jak velký prostor vlastně potřebuji. Z hlediska cen staveb si myslím, že většina populace si nemůže dovolit stavět domy nad 120 metrů čtverečních. A spíš by lidé měli uvažovat o tom, zda si místo 120 metrů čtverečních raději nepostaví 90 nebo 80 metrů. To se ještě dá finančně zvládnout. A bydlet se na takové ploše dá velmi komfortně. Vezměte si, že dnes dům o podlahové ploše kolem 200 metrů čtverečních stojí někde kolem patnácti milionů korun. Kdo na to dosáhne?
Může být cesta k dostupnějšímu bydlení to, že použijete technologie, jako jsou tepelná čerpadla, solární panely a bateriová úložiště?
Petr Filip: My standardně dodáváme pasivní domy, to znamená, že to jsou hodně dobře zateplené domy, mají velmi malé tepelné ztráty a jejich spotřeba energie na vytápění je taky velmi malá. Pro vytápění a ohřev teplé vody standardně používáme tepelné čerpadlo, a když někomu zbydou peníze na fotovoltaiku, proč ne. Provozní náklady takových domů jsou minimální, ale jejich pořizovací náklady vzrostou.
A u chat?
Petr Filip: Náš hlavní záměr je udělat chatu co nejvíc propojenou s přírodou. Chceme, aby to byl jednoduchý objekt, přirozeně zasazený do přírody. Když bude mít velkou prosklenou stěnu, je to velká devíza. Co se ale techniky v chatě týče, tu se snažíme držet co nejjednodušší. Prostě aby si člověk hlavně užil kouzlo přírody a přítomného okamžiku a nebyl rozptylován nastavováním domovního systému.
Vít Svoboda: Ale dovézt velké sklo, které by otevíralo průhled do přírody, je u chat největší problém. Do těch chatových osad to prostě nejde dostat. Potřebujete jeřáb, velké nákladní auto… Nakonec tu hlavní plochu s výhledem do přírody musíte rozdělit na menší segmenty, které tam jste schopní technikou dovézt.
Na závěr se nemohu nezeptat: Jste chataři?
Petr Filip: My jsme si před sedmi lety pořídili chalupu, ale nejezdíme tam v režimu „každý pátek jedem“.
Vít Svoboda: Já žiju úplně jiným stylem života, takže nemám chatu.
Chata Kostka
Tento projekt vznikl na základě návrhu typových chatek, které jsme vytvořili společně s architekty z 0,5 studia v roce 2020. Zadáním této realizace bylo použít stejný koncept na půdorysu chaty, která již dosloužila a využít tak stávající kamennou základnu o rozměrech 7 x 5 m. Původní návrh o rozměrech 5×5, byl modifikován na rozměry původní kamenné podezdívky 5×7 m. Racionální tvar dvoupodlažní kostky je ideální pro rodinnou rekreaci s krásným výhledem do vzrostlé zahrady. Při zpracování menších domů, není důležité kolik m2 prostoru se řeší, ale jak je prostor definován a využit. Pro návrh jsou charakteristické kontrasty a dialogy. Jednak mezi zahradou a domem, ale také mezi exteriérem a interiérem. Chata v některých momentech tvoří výrazný kubus, jindy zase díky černé fasádě maximálně splývá s přírodu. Díky laťování z opáleného dřeva se povrch domu mění pod úhlem dopadajícího světla a jeho členitost může evokovat kůru stromů z okolí místa, kde dům stojí.
Do chaty se vstupuje skrze posuvné dveře z terasy. Přízemí je koncipováno jako společný prostor pro vaření, stolování i odpočinek. Najdeme zde také WC se sprchovým koutem a technickým zázemím pod schody na patro. Na výraznou kuchyňskou linku zde navazují kamna, která slouží nejen k vaření, ale mohou i za chladnějších dní prostor zaplnit uklidňujícím praskáním ohně. Dominantním prvkem přízemí jsou velká prosklená okna po jejichž odsunutí dochází k propojení interiéru s terasou. Ta se v létě stává součástí obytného prostoru a maximálně propojuje dům s přírodou. Patro pak slouží především spánku a uložení osobních předmětů. Skrze pásové okno umožňuje výhled do krajiny.
V celém interiéru jsou použity smrkové palubky, ty vytváří atmosféru, která tolik patří k chataření. Bylo dbáno na každý detail provedení. Z dřevěného interiéru vystupují černé technické prvky zpracované zámečnicky. Hra s rastrem a členěním na stropě v přízemí příjemně formuje prostor. Závěrem je nutné zmínit, že návrh a realizace vznikla v úzké spolupráci mezi architektem – 0,5 studio a realizační firmou – Chytrý dům. Tento postup při návrhu dřevostaveb uplatňujeme dlouhodobě. Díky odladění projektu již ve fázi studie, se daří dotáhnout návrh do konce. A to včetně detailů v interiéru, které ve výsledku definují kvalitu stavby a příjemné využívání domu.
Architektonický návrh: 0,5 studio
Projekt a realizace: Chytrý dům s.r.o.
Foto: Peter Fabo
Petr Filip se udržitelným stavebnictvím a dřevostavbami zabývá od roku 2009, kdy spoluzaložil stavební firmu Chytrý dům. Už od počátku je vizí firmy stavět krásné zdravé domy, které jsou energeticky úsporné, kvalitní a po všech stránkách vyhovují potřebám svých obyvatel. V covidovém roce 2020 se společně s Vítem Svobodou z 0,5 Studia začali zabývat novým pohledem na chataření, což vedlo k návrhu tří typových Chytrých chat.
www.chytry-dum.eu
Vít Svoboda vystudoval architekturu na pražské Umprum v ateliéru Jindřicha Smetany. V roce 2011 založili se spolužákem Pavlem Novým architektonické 0,5 Studio. Věnují se návrhům různých měřítek: od interiérů přes rodinné domy až po výstavy. V roce 2023 získali ocenění Grand Prix Architektů – Národní cenu za architekturu v kategorii Interiér za projekt Edukační centrum České filharmonie v pražském Rudolfinu.
www.05studio.cz
Portrétní foto: Apolena Typltová
Rozhovor je součástí knihy Chaty: architektura za branou každodennosti, kterou jsme vydali v ARCHIZOOM BOOKS. Můžete ji zakoupit přímo zde.
