Houževnatá klientka, lidskost, společenský přesah, promyšlený návrh a do detailu dotažená realizace. To charakterizuje letošního vítěze České ceny za architekturu 2025 – dětský hospic Dům pro Julii. Stojí za ním ateliér ČTYŘSTĚN architekti a ocenilo ho pět zahraničních porotců, předseda Senátu Parlamentu ČR Miloš Vystrčil i veřejnost.
Jde o první dětský hospic v České republice, který citlivě propojuje odlehčovací péči s architekturou podporující klid, kontakt s přírodou a důstojné prožívání náročných životních situací. Společně s hlavním vítězem porota ocenila i další díla a jejich autory. Pět realizací získalo titul Finalista, jedno dílo Cenu Aleny Šrámkové a jedna realizace obdržela čestné uznání. Vyhlášení výsledků 10. ročníku České ceny za architekturu se uskutečnilo 13. listopadu na galavečeru konaném v pražském Foru Karlín.
Hlavní cena pro hospic
Podle mezinárodní poroty hlavní ocenění České ceny za architekturu 2025 zasluhuje dětský hospic Dům pro Julii v Brně. Jeho autory jsou Tomáš Págo, Milan Joja, Karel Kubza z ateliéru ČTYŘSTĚN architekti a krajinářský architekt Marek Holán. Jde o první zařízení svého druhu v České republice. Poskytuje dětem s nevyléčitelným onemocněním zejména odlehčovací péči, rehabilitace i terapie a zároveň vytváří prostor pro odpočinek, podporu a klid jejich rodin. Architekti vytvořili prostředí, které spojuje funkčnost s hlubokou lidskostí.
Centrální atrium s jezírkem, stromy a květinovými záhony poskytuje pacientům i jejich blízkým místo pro ticho, setkávání i rozjímání. Budova je uspořádána do tří úrovní – provozní část ve spodním patře, hlavní obytné patro s pokoji dětí a společnými prostory uprostřed, zatímco v horním patře je situováno ubytování pro rodiče a otevřené střešní zahrady. Použití přírodních materiálů (především dřeva) a betonu, dodává stavbě hřejivost i důstojnost.
„Dům pro Julii je ve svém celku mimořádně pečlivě promyšlený a architektonicky vyvážený projekt. Cílem bylo poskytnout dětem, které často tráví dlouhou dobu zavřené ve vnitřních prostorách, možnost zažít příjemné prostředí a pobýt venku na čerstvém vzduchu. Rodičům a rodině se tak zároveň nabízí příležitost k odpočinku a ulehčení jejich povinností. Ředitelka Domu pro Julii svým ambiciózním přístupem významně přispěla k finální kvalitě funkčního programu, což architekt promítl do vyváženého návrhu. Dům pro Julii tak nabízí prostředí naplněné empatií, klidem a světlem. Porota ocenila komplexnost návrhu, harmonické začlenění do krajiny, práci se světlem i materiály a promyšlené uspořádání. Dům pro Julii je vzorovým příkladem citlivé a funkční architektury, která překračuje hranice běžného navrhování. Tato realizace může být vzorovým projektem pro podobné stavby v České republice i daleko za jejími hranicemi a právem jí náleží vítězství v České ceně za architekturu 2025,“ uvedla porota ve svém hodnocení.
Finalisté
Porotce České ceny za architekturu zaujala také Rekonstrukce a přístavba výrobní budovy ERA v Pardubicích. Stojí za ni podepsáni Jiří Bíza a Tomáš Novotný z ateliéru Bíza architekti. Stavba představuje proměnu původního výrobního a administrativního objektu z 90. let v současnou provozní budovu s jasným architektonickým výrazem a funkční integritou.
Pozornosti poroty neunikl ani Park na Moravském náměstí v Brně navržený Martinem Sládkem a Janicou Šipulovou z ateliéru Consequence forma architects. Ten představuje komplexní revitalizaci významného veřejného prostranství v centru jihomoravské metropole. Ústřední část tvoří otevřená multifunkční plocha – „urban aréna“ – s vodní fontánou. Její proměnlivá hladina přitahuje návštěvníky k odpočinku, hrám i společenskému dění.
Pocit štěstí z architektury dle porotců přináší další z finalistů, kterým je rodinný dům v Polance nad Odrou od Pavly a Martina Vymetálkových z ateliéru bydloarchitekti. Jedná se o novostavbu rodinného domu, jež vznikla na místě původního domu po předcích. Architekti zvolili kompaktní a úsporné řešení s důrazem na jednoduché hmoty, přiznané materiály a přirozené propojení interiéru s okolní krajinou.
Ocenění získala také nepřehlédnutelná Vila Sidonius. Ta vznikla nad údolím Berounky v obci, jejíž charakter tvoří kombinace secesních, funkcionalistických i současných rezidencí. Pozemek s extrémně strmým severním svahem přivedl architekty z ateliéru Stempel Tesař architekti k neobvyklému řešení. Vytvořili dům spočívající na dvojici železobetonových pilířů. Ten jako most překonává terénní rozdíl a otevírá panoramatické výhledy na krajinu Českého krasu i vzdálenou Prahu.
A v neposlední řade bez ocenění nezůstala ani Rekonstrukce bývalého nádražního skladu v Řevnicích – Komunitní centrum Sklad _13. Pod ní se podepsala Šárka Sodomková z ateliéru Sodomka*Sodomková Architekti. Ta proměnila zchátralý dřevěný sklad z 19. století v nové kulturní centrum města. Projektu tak zachoval autentickou atmosféru původní železniční stavby a zároveň jí dal novou funkci.
Další ocenění
Vedle hlavních cen letošní Česká cena za architekturu představila i řadu dalších ocenění, která upozorňují na různorodé přístupy k tvorbě prostředí kolem nás. Poprvé byla udělena Cena Aleny Šrámkové, pojmenovaná po „první dámě české architektury“. Jejím cílem je podpořit roli žen v architektuře a upozornit na jejich dlouhodobě přehlížený přínos. Historicky první ocenění získalo Komunitní centrum Sklad_13 v Řevnicích od architektky Šárky Sodomkové.
Čestné uznání a zároveň Cenu Ministerstva kultury obdržel projekt protierozních opatření a krajinářských úprav ve Vohančicích (Jana Janíková, Denisa Hrubanová), který propojuje technickou preciznost, ekologickou vnímavost a společenský rozměr. Cenu předsedy Senátu Miloše Vystrčila i Cenu veřejnosti pak získal i celkový vítěz Dům pro Julii v Brně.
Z rezortních ocenění vynikl Předprostor lesního hřbitova v Srbsku (Cena MMR), Rezidence U Pergamenky v Praze-Holešovicích (Cena MPO) a Kaple Panny Marie Na Pískách u Čečelic (Cena AOPK ČR).
Z partnerských cen pak zaujal Victoria Palace v Dejvicích (Cena Central Group) za kultivovanou dostavbu městského bloku, rekonstrukce vodojemů na Žlutém kopci v Brně (Cena VEKRA) za citlivou obnovu technického dědictví a Lesní školka Parukářka v Praze (Cena VELUX) za práci s denním světlem a zdravé prostředí pro nejmenší.
Ocenění za výjimečný počin v oblasti architektury
Akademie ČCA každoročně uděluje také ocenění za výjimečné aktivity v oblasti architektury. Letos v červnu si toto ocenění na převzali režisér Jan Zajíček a autor námětu Vladimir 518 za film Architektura ČSSR 58–89. Tento filmový projekt představuje mimořádně rozsáhlou a systematickou reflexi československé architektonické produkce v období mezi lety 1958 a 1989. To bývá v laickém i odborném diskurzu často zjednodušováno, opomíjeno nebo zatíženo ideologickými předsudky.
Letošní porota
V čele letošní poroty stál německý architekt, urbanista a akademik Roger Riewe. Tomu byli partnery architekt a pedagog na fakultě architektury v Mariboru Boris Bežan (Slovinsko/Španělsko), architektka a zakladatelka neziskové organizace Woman Architects podporující profesní rozvoj žen v architektuře Andrea Klimko (Slovensko/UK). Součástí byla dále také krajinářská architektka, urbanistka a kurátorka Yael Moria Klain (Izrael) a architekt, který aktivně působí v mnoha profesních sdruženích, Jeroen van Schooten (Nizozemsko).
Porotci na začátku září absolvovali architektonický maraton, během něhož osobně navštívili všech 25 realizací nominovaných do užšího výběru. Setkali se při tom i s autory staveb a hovořili s nimi o jejich práci, inspiraci, postupech i širším kontextu, v němž dílo tvořili.
„Díky našim zkušenostem jsme mohli díla, která jsme prohlédli, zasadit do kontextu evropské architektury. Zjistili jsme, že jejich architektonická kvalita byla bezpochyby na stejné úrovni jako těch, která známe z většiny evropských zemí. Kvalita materiálů, detailů a provedení byly neuvěřitelně vysoké. Výběr finalistů byl vzhledem k nepopiratelné kvalitě, se kterou jsme se na těchto stavbách setkali, skutečně obtížným úkolem. Podrobně jsme diskutovali o kladech a záporech a naše rozhodnutí ovlivnil také fakt, že jsme četli i mezi řádky. Nakonec jsme nemuseli hlasovat, naše rozhodnutí byla hluboce konsensuální a podporovaná všemi členy poroty, ať už šlo o výběr vítěze ČCA, finalistů či Ceny Aleny Šrámkové. Architektura, kterou jsme v České republice viděli, dokazuje, že dobrý návrh nemusí být jen esteticky působivý, ale především trvalý, funkční a odpovědný,“ uvedli členové mezinárodní poroty.
