Česká komora architektů v loňském roce potvrdila regulérnost u 72 architektonických soutěží. Zástupci ČKA to oznámili na diskusním setkání OTTA (open think tank architektů), které je pravidelně každý rok v lednu věnováno architektonickým soutěžím. Na setkání vystoupili také zástupci Národního památkového ústavu a náměstek primátora města Jablonec nad Nisou.
„Do roku 2011 bylo vyhlašováno cca deset až dvacet soutěží ročně. Právě v té době se ČKA začala výrazným způsobem angažovat v popularizaci architektonických soutěží. Proto mám radost, že za posledních 15 let narostl jejich počet téměř šestkrát,“ připomněl na konferenci Petr Lešek, neúnavný propagátor architektonických soutěží. Předseda pracovní skupiny ČKA pro soutěže a veřejné zakázky (PSS) Mirko Lev pak seznámil přítomné s reorganizací pracovní skupiny, jejíž součástí je vytvoření pozice pěti stálých konzultantů a možnost zrychleného posouzení soutěžních podmínek.
Snaha o kvalitní projekt
Samotnou statistiku (nejen) za loňský rok přednesl člen PSS Tomáš Zdvihal. „Analýza posoutěžních procesů za posledních deset let (509 soutěží) ukazuje, že hlavní motivací investorů k vypisování soutěží není marketing, ale především snaha získat kvalitní projekt. Téměř 80 % soutěží ve sledovaném období totiž pokračuje navazujícími projekčními fázemi nebo realizací,“ uvedl.
Z hlediska typologie soutěží zůstává situace v posledních letech poměrně stabilní. I v roce 2025 dominovaly otevřené jednofázové a dvoufázové soutěže. Ty tvořily 53 %, přičemž jejich počet je dlouhodobě konstantní. Užší soutěže představují zhruba čtvrtinu z celkového počtu 72 soutěží. V roce 2025 výrazně vzrostl také podíl soukromých investorů, kteří se rozhodli postupovat formou regulérní architektonické soutěže (19 % všech soutěží). Vzhledem k tomu, že se nemusejí řídit zákonem o zadávání veřejných zakázek, mohou častěji volit odlišné, zpravidla neanonymní formy soutěžních procesů – zejména workshopy (22 %). Mezi veřejnými investory nadále výrazně převažují obce a města, které stojí za 62 % všech soutěží. Ze státních organizací lze vyzdvihnout zejména Správu železnic (5 soutěží) a Správu Pražského hradu (2 soutěže).
Rekordní počet realizací
Velice zajímavý je také přehled týkající se realizací vzešlých z architektonické soutěže. I v tomto byl loňský rok rekordní, neboť jich bylo dokončeno celkem 16. Stejně jako v předchozím roce dominovaly realizace v oblasti krajinářské architektury a veřejných prostranství – patří mezi ně např. Rullerovo nábřeží v Brně, Komenského park v Kolíně, náplavka a okolí sídla Libereckého kraje a další.
Výrazně jsou zastoupeny také školské stavby, konkrétně trojice svazkových škol ve Středočeském kraji (ZŠ VIDA v Chýni, ZŠ Lošbates v Louňovicích a ZŠ Pod Beckovem v Bašti), mateřská škola Vokovická v Praze 6 a přístavba školy se sportovní halou ve Starém Plzenci. Dokončena byla rovněž historicky největší sportovní stavba vzniklá na základě architektonické soutěže – Horácká multifunkční aréna v Jihlavě. Český pavilon na výstavě EXPO 2025 se navíc dočasně stal největší stavbou z dřevěných CLT panelů v Japonsku.
V pražském Slivenci byl dokončen obecní sál s knihovnou, který navázal na vloni realizovaný obecní bytový dům a po 12 letech byl rovněž dokončen a schválen územní plán Mělníka. Aktuálně je rozestavěno dalších téměř 50 projektů. Mnoho z nich však svědčí o tom, jak složité je v českém prostředí stavby úspěšně zrealizovat. Najdeme mezi nimi totiž příklady projektů, u nichž architektonická soutěž skončila před více než dvaceti lety, jako je Moravskoslezská knihovna v Ostravě (2004), rekonstrukce Václavského náměstí v Praze (2005) nebo areál Údolní 53 pro VUT Brno (2006).
„U rekordů však nakonec zůstaneme. Od roku 1993 evidujeme již 977 regulérních soutěží, což znamená, že v letošním roce nás s velkou pravděpodobností čeká jubilejní tisící soutěž,“ uzavřel přehled Tomáš Zdvihal.
Jak s památkami
Diskusní setkání se dále věnovalo metodice zapojení Národního památkového ústavu do architektonických soutěží, která navazuje na memorandum uzavřené mezi NPÚ a ČKA v roce 2024. Náměstek ředitelky NPÚ František Chupík a vedoucí územního odborného pracoviště v Praze David Měska představili praktický „tahák“ určený zadavatelům soutěží, jejichž záměry se dotýkají i prvků chráněných památkovou péčí. Metodika upřesňuje roli NPÚ zejména ve třech stěžejních bodech – ve fázi přípravy soutěže, při schvalování soutěžního zadání a v průběhu samotného soutěžního procesu prostřednictvím přizvaného odborníka. Cílem je definice způsobu zapojení experta památkové péče a získání jednoznačného vyjádření NPÚ již v raných fázích architektonických soutěží.
Architektonické soutěže 2025 v číslech
- počet vyhlášených soutěží s regulérností ČKA – 72
- podle typu:
- 36 % otevřených jednofázových,
- 17 % otevřených dvoufázových,
- 25 % užších,
- 22 % workshop / soutěžní dialog
- 21 otevřených jednofázových, 17 otevřených dvoufázových
- podle investora:
- 58 veřejných investorů (81 %), z toho 45 samospráv (obcí a měst),
- 14 soukromých investorů (19 %)
- veřejní investoři vyhlásili celkově 62 % všech soutěží
- druh soutěže:
- 35 architektonických
- 20 architektonicko-urbanistických
- 5 architektonicko-výtvarných
- 4 urbanistické
- 4 architektonicko-krajinářské
- 2 architektonicko-urbanisticko-krajinářské
- 2 architektonicko-konstrukční
