Když si půdní prostor v historickém domě na Arbesově náměstí začal šeptat o novém životě, ujaly se ho architektky ze studia Formafatal. Katarina Varsová a Petra Dagan přetvořily dříve tmavé a členité podkroví v dvoupodlažní byt s galerií. Interiér v sobě nyní kombinuje praktičnost, vzdušnost i nečekaný šmrnc.
Z půdy místo pro život
Před započetím návrhu původní dokumentaci pro stavební povolení celého podlaží zpracoval architekt Pavel Hnilička. Podlaží tak bylo rozděleno na čtyři nové jednotky. Tímto způsobem vznikl i tento 92 m² velký byt 3+kk, určený pro exkluzivní pronájem. Dispoziční změny se držely technických možností původního řešení, ale co se týče designu, klient nechal architektkám zcela volnou ruku.
A právě tehdy začalo Formafatal kouzlit. Tmavý, roztříštěný prostor proměnily v jasný a vzdušný interiér s jemnou barevnou paletou, kterou rozzářily pomocí tyrkysových a terakotových akcentů. Hlavní roli tu hraje smetanově bílý základ doplněný o různé textury, šedé a modré odstíny i bělené dřevo.
Když hmota mluví
Dominantním prvkem prostoru je tmavý blok – nízká, kompaktní hmota vložená do otevřeného krovu. Ta v sobě ukrývá prostornou kuchyň, chodbu i šatní skříň v ložnici. Materiálově sjednocená do dekoru tmavého ořechu kontrastuje se světlým okolím a prostor elegantně kotví.
Naopak horní patro zůstává laděno do světlých tónů. Zde vaši pozornost upoutá subtilní ocelové schodiště se zábradlím z perforovaného plechu. Jeho spodní část architektky podložily zrcadlovým nerezem. Jedná se o důmyslný detail, který pracuje s iluzí prostoru a zároveň plní praktickou funkci úložného místa. Stejně tak v části chodby je konstrukce částečně perforována a částečně opatřena zrcadlem.
Mezi starým a novým
Každý detail architektky řešily na míru. Ve spolupráci s prověřenými řemeslníky vznikly originální prvky od kovovýroby z dílny Kurel, přes patinované výmalby, až po nábytek zhotovený na zakázku. Za zmínku stojí i světlé keramické obklady, svítidla či promyšlené umístění zrcadel, které dávají interiéru lehkost.
„Velkou výzvou pro nás byla členitost starého půdního prostoru. Snažily jsme se s ním vypořádat citlivým zakomponováním jednotlivých prvků interiéru, které jsme navrhly a nechali vyrobit, jak je u nás zvykem, většinou na míru,“ říkají architektky. Výsledkem je tak harmonický kontrast mezi moderními vloženými prvky a starým příběhem vyprávěným trámy původního krovu.
