Na vimperském hřbitově se odehrála nenápadná, ale o to významnější proměna. Kdysi tu stál dům – malebný, leč léta zanedbávaný. Dříve sloužil jako byt správce hřbitova a poté jako skromná síň pro poslední rozloučení. V průběhu let se však z místa piety stalo technické zázemí. Vnitřní katafalk z ušlechtilého červeného mramoru dopadl jako odkladiště motorových olejů, sekaček a nářadí. Tento kontrast se pak stal výchozím bodem pro novou etapu celého objektu. Citlivou proměnu ve skutečné místo rozloučení.
Cihla po cihle
Architekt Jakub Vašek se spolu s projektantem Pavlem Vyskočilem rozhodli navrátit stavbě důstojnost. Původní představa o rekonstrukci však narazila na špatný technický stav. Měly zůstat původní základy, obvodové stěny, členění hmot, detaily i fasády. Dům však téměř neměl základy a nebylo možné jej bezpečně zachovat. Rozhodnutí nebylo snadné, ale právě díky pečlivému rozebrání „cihlu po cihle“ bylo možné využít mnoho původních prvků při nové výstavbě.
„V novém návrhu jsme uplatnili původní soklové kameny, pálené cihly, ale i pískovcovou plastiku z bývalé síně, která nyní dostala důstojné místo v nové prostorové konfiguraci,“ říká architekt.
Tři celky, tři principy
Nový dům se skládá z tří provozních částí: smuteční síně, veřejných toalet a skladu správce. Vnitřní dispozice proniká i do exteriéru díky čemuž vzniká intimní zákoutí. Do něj je orientován katafalk, kde ocelové pláty rámují výhled na plastiku a symbolicky uzavírají pohledovou osu. Právě toto propojení interiéru s exteriérem dává místu jedinečný klid.
Architektonický koncept vychází ze tří základních principů. Prvním je vyčištění původního půdorysu od příček s cílem získat dostatečnou plochu pro zajištění potřebné kapacity. Druhým je převýšení prostoru v rámci stávajícího objemu stavby. To vneslo do prostoru velkorysost a vzdušnost. Třetím principem je pak otevření k nebi. Architekt pomyslně uřízl špičku střechy, čímž zajistil pocit nekonečné výšky a zároveň průhled k nebi, který částečně ukončuje mohutná koruna stromu.
Materiál a řemeslo
Materiálová skladba představuje spojení původních prvků s těmi novými. Kombinace žulové dlažby, původních cihel, dubového nábytku, oken, dveří a podhledu vytváří prostor s hmatatelnou vážností a tichou úctou. Každý prvek přináší do prostoru svou specifickou texturu, barevnost a strukturu. Architekt je vybíral podle dlouhověkosti a schopnosti kvalitně stárnout.
Atypická dřevěná konstrukce krovu s rozponem přes 7, 5 metru byla navržena bez použití tradičních vazných trámů. Vrchol stavby pak završuje velkoformátový světlík o rozměrech 3, 5 x 1, 3 m, tvořený jedním kusem skla. Smuteční síň ve Vimperku tak není okázalou stavbou. Je tichá, pevná, přesná.
Autor návrhu: Jakub Vašek
Projektant: Pavel Vyskočil
Lokalita: Vimperk
Rok realizace: 2023–2024
Fotografie: Filip Beránek (objekt), Jakub Vašek (detaily)
