Je to podobné, jako když před lety vyrostla v Praze jiná budova světových parametrů – Tančící dům. Faktem ale zůstává, že budova Masaryčky postavená společností Penta Real Estate představuje v mnoha ohledech nejlepší komerční nemovitost v Česku. Také asi tu nejdražší. Pojďme se na ni podívat blíž. Masaryčka je součástí revitalizace rozsáhlého brownfieldu na hranici pražské památkové zóny, v okolí Masarykova nádraží. Jde o komplikované území, kde se kromě vlaků střetávají dvě linky metra, frekventovaná magistrála a v budoucnu přibydou nové tunely pro regionální vlaky.
Celkový záměr
Dlouhodobým cílem je vytvořit novou živou čtvrť, která propojí historické centrum města s Karlínem a Žižkovem. K tomu je ale ještě daleko. Zatím je dokončená první etapa zahrnující právě novou budovu Masaryčky, revitalizaci historických nádražních budov, nový hotel v nedaleké Hybernské ulici a platformu přes kolejiště, která propojí Florenc s Opletalovou ulicí a Hlavním nádražím. Revitalizace zahrnuje i okolní veřejná prostranství, především generální rekonstrukci ulice Na Florenci a malého náměstí v sousedství Masarykova nádraží.
Na území, kde dnes stojí nová budova Masaryčky, bylo desítky let zanedbané a málo využívané území, s železničními sklady či provizorními parkovacími plochami. Ještě dříve zde stály středověké městské hradby.
Návrh od Zaha Hadid Architects
Penta Real Estate se v revitalizaci toho území angažuje od roku 2010, v roce 2015 pak představila návrh od londýnského studia Zaha Hadid Architects, který zahrnoval území od Masarykova nádraží až k autobusovému nádraží na Florenci. Návrh nadchl i šokoval, a od počátku se o něm vedly vášnivé debaty – není divu, Zaha Hadid získala světovou proslulost díky stavbám založeným na organické architektuře. A těch je v České republice i celé střední a východní Evropě jen několik. Pravý úhel se na budově Masaryčky hledá obtížně a stavba podle tohoto unikátního návrhu byla pro realizační firmy výzvou. Výsledek ovšem překonal očekávání a budova přitahuje davy diváků, místních Pražanů i turistů.
Stavbě předcházelo mimořádně dlouhé veřejné projednání trvající přibližně šest let. Kvůli exponované lokalitě záměr posuzovala i mise UNESCO, která se k výstavbě první etapy v blízkosti nádraží vyslovila pozitivně, zamítla však záměr výstavby za magistrálou. Toto území bude muset být tedy v budoucnu řešeno jiným způsobem. Úřady posuzovaly velké množství námitek a připomínek, věcí se zabývaly dokonce i soudy a ombudsman. Návrh proto prošel řadou změn, nejvyšší západní část budovy byla snížena, byla ještě posílena role zeleně a související modrozelené infrastruktury. Investor vyhověl ve věci zpřístupnění střešní terasy pro veřejnost. Stavba získala všech potřebných 326 razítek. V srpnu letošního roku byla řádně zkolaudovaná a během podzimu byla dokončena i nejnáročnější část, unikátní zlatá fasáda. Celkové náklady na výstavbu dosáhly přibližně 2,5 miliardy korun.
Provedení
Zlatý plášť budovy zaujme na první pohled. V návrzích architektů se zlatá barva objevovala od počátku, má připomínat legendy o Zlaté Praze. Z boku budovy pak zlaté linie evokují sousední kolejiště. Masaryčka stojí na ploše 6 400 m2 a nabízí 20 157 m2 kancelářských prostor a 4 686 m2 prostor pro obchodní jednotky v parteru. Masaryčku tvoří dvě budovy monolitické konstrukce, v podzemí propojené. Budova má přibližně 60 % fasády prosklené, jde o přibližně 8 600 m2 plochy. Budova je postavená v nejvyšším standardu udržitelnosti, jde o certifikaci LEED Platinum.
Zeleň v centru Prahy
Masaryčka je teprve druhá budova v pražské památkové rezervaci, která má zelenou střechu. Na střechách a terasách budovy je přes 40 vzrostlých stromů, přes 400 dřevin celkově a přes 20 tisíc rostlin. Zatímco dříve byly zelené střechy nepřijatelné z důvodu památkové ochrany, v posledních letech se společenský konsenzus mění kvůli klimatickým změnám a vzniků tepelných ostrovů ve městech.
Právě proto měla výsadba zeleně v rámci budovy mimořádnou důležitost. S tím souvisí také systém retence dešťové vody. Každá kapka, která na budovu spadne, zamíří do nádrží o velikosti 160 m2, kde se veškerá dešťová voda filtruje a následně využívá k zavlažování zeleně nebo případně k splachování v budově. S velkým množstvím zeleně se počítá také v přilehlé ulici na Florenci – dvě nová stromořadí jsou na centrum Prahy ojedinělý počin. Bylo to možné je díky generální rekonstrukci celé ulice, včetně přeložek sítí a vybudování modrozelené infrastruktury v rozsahu, který zatím nemá v Praze obdoby.
Psáno pro časopis Facility Management Journal
