Beton patří k základním materiálům současného stavebnictví. Jak ale snížit emise spojené s jeho výrobou a co mohou nové technologie nabídnout architektům, projektantům a investorům? Sedmnáctý ročník Beton University otevře tato témata 20. října 2026 v brněnském Impact Hubu. O připravovaném programu i proměně výroby cementu jsme v podcastu ARCHIZOOM Focus mluvili s Václavem Přibilíkem ze společnosti Heidelberg Materials CZ.
Za hotovou betonovou konstrukcí stojí celý řetězec činností: těžba a zpracování surovin, výroba cementu, příprava betonové směsi, doprava i její ukládání na stavbě. Právě propojení jednotlivých kroků rozhoduje o výsledné kvalitě, nákladech i environmentálních dopadech. Beton University chce tento proces ukázat v souvislostech a nabídnout prostor pro diskusi mezi lidmi z výroby, projektování a realizace.
Letošní ročník naváže na formát čtyř diskusních bloků. Jeden z nich povede Václav Přibilík, ředitel centrálního nákupu a ředitel pro byznys development a udržitelnost Heidelberg Materials CZ. Zaměří se na udržitelnost tradičních stavebních materiálů a možnosti snižování jejich uhlíkové stopy.
Materiál s dlouhou životností
Beton se uplatňuje v domech, mostech, dopravní infrastruktuře i technických stavbách. Přibilík mezi jeho přednostmi vyzdvihuje dlouhou životnost a možnost využívat místní suroviny. Důležitým tématem je také další využití materiálu po skončení životnosti konstrukce: rozdrcený beton může sloužit jako recyklované kamenivo. Pro debatu o jeho budoucnosti je však zásadní rozlišovat beton a cement. Beton vzniká smísením kameniva, vody a cementu, který plní funkci pojiva. A právě výroba cementu představuje jednu z hlavních výzev při snižování emisí. Heidelberg Materials provozuje v Česku přes osmdesát betonáren. Cement vyrábí ve dvou závodech, v Mokré u Brna a v pražském Radotíně. V Mokré nyní probíhá modernizace samotného jádra výroby.
Nová pec v Mokré
Základní složkou cementu je slínek, který vzniká výpalem surovin při vysokých teplotách. V cementárně Mokrá nahradí dvě stávající pece jedna nová. Podle Přibilíka je její zapálení plánováno na duben 2027.
Investice má přinést účinnější provoz, nižší energetickou náročnost a lepší emisní parametry. Na konferenci poslouží jako konkrétní příklad toho, jak lze výrobu cementu posouvat prostřednictvím modernizace zavedených technologií.
Tento postup má ovšem své hranice. Emise při výrobě slínku nevznikají pouze spalováním paliv. Významnou část uvolňuje samotná chemická přeměna vápence. Jak Přibilík vysvětluje, přibližně dvě třetiny emisí z procesu jsou spojeny právě s touto reakcí. Samotné úspory energie je proto neodstraní.
Co stojí za evoZero
Další cestu představuje zachytávání a trvalé ukládání oxidu uhličitého, označované zkratkou CCS. Heidelberg Materials tuto technologii využívá v norské cementárně Brevik. Na zachycení a uložení CO₂ navazuje také produkt evoZero. Pro českého zákazníka může jít o cement vyrobený v místním závodě, k němuž se prostřednictvím ověřovaného systému přiřadí odpovídající úspora emisí dosažená v Breviku. Dodávku doprovází environmentální prohlášení o produktu, tedy EPD, a deklarace evoZero. Systém evidence má zajistit dohledatelnost a zabránit opakovanému započítání stejné úspory. Nulová vykazovaná uhlíková stopa této varianty tedy vychází z přiřazení doložených úspor díky CCS; neznamená, že při výrobě cementu v českém závodě žádné emise nevznikají. Pro architekty a investory se tím otevírá otázka, jak takový materiál specifikovat, jaké doklady požadovat a jak jeho přínos zohlednit při environmentálním hodnocení projektu. Také využití v souvislosti s certifikacemi LEED a BREEAM má být součástí konferenční diskuse. Podle Přibilíka už existují první české stavby, na nichž se evoZero použilo. Beton University má představit konkrétní zkušenosti včetně dokumentace a administrativní stránky dodávek.
Od výroby až na stavbu
Program se bude věnovat i praktickým otázkám dodávek betonu. Výsledná konstrukce závisí na návaznosti výroby, dopravy, čerpání a zpracování směsi. Pro projektanty i realizační firmy je proto důležité rozumět možnostem materiálu i podmínkám, za kterých se dostává na stavbu. Právě setkání jednotlivých profesí může pomoci přenést nové technologie do každodenní praxe. Osobní účast nabídne také prostor pro rozhovory s řečníky a panelisty během přestávek.
Beton University 2026
Odborná konference o problematice betonu ve všech souvislostech.
Brno, Impact Hub, 20. října 2026
Program 17. ročníku Beton University je rozdělen do čtyř tematických panelových bloků, z nichž každý se zaměřuje na klíčové výzvy a příležitosti v oboru. Těšit se můžete na přednášky předních odborníků, inspirativní případové studie i prostor pro diskusi a networking. Seminářem provází Kristýna Vinklerová z TBG Metrostav.
Projekt je zařazen do akreditovaného vzdělávacího programu v projektu celoživotního vzdělávání pro členy ČKAIT a ČKA.
www.betonuniversity.cz
Beton University se uskuteční 20. října 2026 v Impact Hubu v Brně.
Účast bude možná osobně i prostřednictvím živého online přenosu. Program a registraci najdete na www.betonuniversity.cz
Článek vychází z rozhovoru Radka Váni s Václavem Přibilíkem pro podcast ARCHIZOOM Focus.
