Pojď s námi Prahou ukazuje město jinak

Knihy
2. října 2026
Adéla Zahálková

Ilustrovaný průvodce pražskou architekturou nejen pro děti

Prahou každý den prochází miliony lidí. Přes její mosty, kolem velkých i malých domů, skrze parky i podél řek. Jen málokdo se při tom zastaví a přemýšlí, co všechno město kolem nich vypráví. Proč je jeden dům ze skla a jiný z betonu? Proč některé mosty vypadají tak, jak vypadají? A co se skrývá pod pražskými ulicemi?

Právě na tyto a další podobné otázky hledá odpovědi nová kniha Pojď s námi Prahou. Dětem, jejich rodičům i prarodičům představuje Prahu z různých perspektiv a zve je k jejímu objevování prostřednictvím příběhů a drobných detailů na velkoformátových ilustracích. „Chtěli jsme vytvořit knihu, která neskončí po jednom přečtení v knihovně. Má čtenáře dostat ven, do ulic, a naučit je dívat se kolem sebe. Praha je obrovské hřiště plné staveb, dopravy, mostů a překvapivých detailů. Stačí vědět, kde je hledat,“ říká Radek Váňa, zakladatel nakladatelství ARCHIZOOM BOOKS. Pojď s námi Prahou je prvním dílem nové edice Pojď s námi. Její ambicí není děti učit o architektuře memorováním informací, ale spíš je naučit, že město, kterým každý den procházejí, se dá číst podobně jako kniha.

Praha pro děti. A taky trochu pro dospělé

V našem vydavatelství ARCHIZOOM BOOKS jsme se až dosud věnovali především odborným publikacím o architektuře, bydlení, městě a designu. Jak říká Kamila Zemanová, jedna z autorek knihy: „Publikace pro děti jsme ještě nikdy nezpracovávali. Pokud chceme ale vzdělávat v architektuře a dostat ji do povědomí veřejnosti, kde jinde začít než právě u dětí?“

Architektura je všude kolem nás, ale děti o ní běžně nepřemýšlí. Není přitom jen podkladem toho, jak jednotlivé domy vypadají. Vytváří prostředí, ve kterém se pohybujeme, a ovlivňuje, jak se v něm cítíme. „Stačí třeba obyčejná zeleň. Rozdíl mezi rozpálenou ulicí a malým parkem člověk v horkém letním dni pocítí během chvilky. I proto má v knize své místo Cibulka, jedna z šesti průvodců knihy, která symbolizuje právě zeleň v architektuře,“ doplňuje spoluautorka knihy Adéla Zahálková.

„Nechtěli jsme, aby z knihy vznikl klasický průvodce. Není to ani odborná učebnice architektury pro děti. Je to spíš taková ochutnávka světa pražských staveb,“ uvádí Radek Váňa. Pojď s námi Prahou nechce obsáhnout všechno, co se o architektuře dá vědět. Chce dětem otevřít dveře do světa, kterého si možná zatím nevšímají. Ukázat jim, že dům, kolem kterého každý den chodí, může mít svůj příběh. Že most není jen cesta přes řeku. Že pod ulicí, po které jdou do školy, existuje další svět.

Přestože kniha vznikala především pro děti, během její dvouleté přípravy se ukázalo, že její hranice jsou mnohem širší. „Při tvorbě jsme mysleli především na dětské čtenáře. Během těch dvou let nám ale došlo, že kniha vlastně nemá žádné věkové hranice. Uvnitř si své najdou děti, jejich rodiče, a dokonce i prarodiče, kteří Prahu znají celý život,“ říká Adéla Zahálková. Kniha se tak může stát společným průvodcem pro všechny generace. Dítě v ní objeví něco, čeho si dospělý nikdy nevšiml. Rodič může přidat vlastní vzpomínku a prarodič, který Prahu zná celý život, může zjistit, že má stále co objevovat.

„Chtěli jsme vytvořit knihu, která čtenáře dostane do ulic a naučí je dívat se kolem sebe.“

Hledání správné cesty

Za hotovou knihou není jen jeden nápad a jeho realizace, ale také množství rozhodnutí, změn, zkoušení, návratů a slepých uliček. „První myšlenka na vznik knihy Pojď s námi Prahou byla vyslovena cestou vlakem z Břeclavi do Prahy,“ vzpomíná Kamila Zemanová a dodává se smíchem: „a první představa se od té dnešní lišila téměř ve všem.“ První idea knihy byla výrazně odvážnější než její výsledná podoba. Měla být obří. Velkoformátová, s několika rozsáhlými ilustracemi, ve kterých by děti samy hledaly nejrůznější detaily. Vedle ní měla vzniknout menší knížka, která by jednotlivé ilustrace doplňovala a vysvětlovala.

„Kniha učí děti i dospělé, že se město dá číst podobně jako příběh.“

Jenže pak přišel moment, kdy bylo potřeba zjistit, jak takovou knihu vlastně vyrobit. „Zjistili jsme, že takhle velkou knihu není prostě možné vyrábět v sériové výrobě. Začali jsme proto hledat tiskárny a výrobce po celé Evropě. Letěli jsme dokonce na veletrh tisku a knih do Londýna, kde jsme hledali někoho, kdo by nám ji dokázal vyrobit,“ popisuje Radek Váňa. Hledání ale skončilo ve slepé uličce. „Jediné místo, kde se objevila možnost takto velkou knihu sériově vyrábět, byla Čína. Ale to pro nás nebyla cesta, kterou bychom chtěli jít,“ dodává.

Na stole se postupně objevovala nejrůznější řešení. Velké desky doplněné malou knihou. Formáty, které by umožnily zachovat původní princip, ale zároveň byly technicky realizovatelné. Dokonce i puzzle. Postupně však bylo jasné, že původní představu je potřeba opustit. „Z obří knihy se nakonec stala kniha formátu A5, kterou doplňuje šest velkoformátových skládacích map. To je řešení, které bylo nejen realizovatelné, ale také praktické,“ říká Adéla Zahálková. Malá kniha se dá vzít do ruky, strčit do batohu a vzít s sebou na cestu. Velké ilustrace nezmizely, jen se proměnily v mapy, které lze rozložit doma na stole nebo přímo v ulicích Prahy.

Šest map, šest tváří Prahy

Z toho, co původně vypadalo jako výrobní kompromis, se nakonec stal jeden z nejdůležitějších prvků celé knihy. Šest velkoformátových map. Jejich počet přitom nevznikl náhodou. Odráží šest hlavních kapitol knihy, z nichž každá ukazuje Prahu z trochu jiné perspektivy. I proto nejsou pojaté jako klasické geografické mapy, ale fungují spíše jako průvodci jednotlivými tématy.

První kapitola „Závod Prahou“ zavede děti od Barrandovských teras až k pavilonu goril v pražské zoo a ukazuje město především z pohledu vody a mostů. „Kancelářský chaos“ se zaměřuje na administrativní budovy a současnou architekturu, zatímco kapitola „Za zábavou“ představuje galerie, parky, vyhlídky a další místa, kam se dá v Praze vyrazit. Čtvrtá kapitola „Ztracený batůžek“ pak vnáší do objevování Prahy další prvek. Jak název kapitoly napovídá, jedna z postav ztratí cestovní batoh a ostatní se ho vydávají hledat. „Batůžek se ukrývá v různých částech ilustrace a dítě ho může během čtení samo hledat. Vedle poznávání pražské dopravy tak dostává do ruky ještě jeden malý úkol,“ popisuje Kamila Zemanová. Pátá kapitola „Vzhůru do oblak“ pak zavede čtenáře na pražské letiště a šestá se vydává ještě dál, až do budoucnosti Prahy.

Jednotlivými kapitolami děti neprovázejí pouze mapy, ale také šest neobvyklých průvodců: Vlnka, Metr, Skleněnka, Brut, Cibulka a Éro. Každý z nich představuje jiný princip nebo prvek architektury, a na město se proto dívá úplně jinýma očima. Vlnka miluje pohyb a proměnlivou architekturu, Metr má rád řád, přesnost a pravé úhly. Skleněnka hledá světlo a odrazy, Brut zase obdivuje sílu betonu a masivních staveb. Cibulka se stará o zeleň, která do města přináší život, a Éro pak potřebuje především vzduch, prostor a volnost. „Postavy pomáhají dětem pochopit, že na jednu stavbu nebo část města se dá dívat mnoha různými způsoby. To, co jeden průvodce vnímá jako dokonalý řád, může jiný vidět jako přílišnou strohost,“ vysvětluje Adéla Zahálková. Šest průvodců proto společně vytváří jakousi dětskou optiku celé knihy. Praha díky nim není jen souborem budov, ale živým městem plným různých pohledů, názorů a příběhů.

Přes 150 staveb a 200 osobností

Praha se do jedné knihy samozřejmě vejít nemůže. I přesto kniha představuje více než 150 staveb a připomíná přes 200 osobností, které se podílely na podobě města nebo jsou s jeho historií spojené, od historických budov přes moderní stavby až po mosty, stanice, letiště nebo místa, která ukazují, jak by Praha mohla vypadat v budoucnosti. Takové množství informací by mohlo čtenáře snadno zahltit. A právě proto je kniha postavená tak, aby se v ní dalo listovat, hledat a vracet se. „Nemusíte ji číst od první do poslední stránky. Dítě si může vybrat téma, které ho právě zajímá, rozložit příslušnou mapu a vydat se po stopách toho, co před chvílí objevilo v knize,“ komentuje Kamila Zemanová.

Na jejím konci navíc čeká rejstřík všech zmíněných osobností, takže se čtenář může vracet ke konkrétním architektům, umělcům nebo dalším lidem. Nechybí ani stručný přehled architektonických stylů, které se objevují v knize. Ten pomáhá zasadit jednotlivé budovy do širších souvislostí. Důležité však je, že kniha nemusí zůstat doma na poličce. Každá ze šesti kapitol funguje trochu jako pozvánka na vlastní výpravu. Pojď s námi Prahou je navržená tak, aby se s ní dalo rovnou vyrazit do města. Porovnávat ilustrace se skutečnými stavbami, hledat detaily, které člověk předtím přehlížel, nebo si třeba vytvořit vlastní trasu. Při její koupi totiž čtenář získá nejen knihu a šest velkých map, ale také krabičku a batoh.

Naservírujeme vám knihu

Chcete si knihu prohlédnout? Zajeďte na letošní Designblok. Právě tady bude kniha Pojď s námi Prahou poprvé veřejně představena. Budete ji zde moci nejen otevřít, ale také nahlédnout pod její povrch a zjistit, co všechno stojí za jejím vznikem.

I proto vznikl koncept Knižní kantýna, společná expozice ARCHIZOOM BOOKS a tiskárny HRG z Litomyšle. Místo klasického stánku nabídne prostor inspirovaný jídelními provozy, výdejními pulty a tácy. Tentokrát se tu ale nebudou servírovat jídla. Na „menu“ budou knihy, ilustrace, papír, tisk a knihařské řemeslo. Návštěvníci si budou moci knihu Pojď s námi Prahou prohlédnout, rozložit její mapy, podívat se na originální ilustrace a dotknout se materiálů, ze kterých kniha vznikla. Knižní kantýna tak ukáže knihu nejen jako hotový objekt, ale také jako výsledek spolupráce mnoha lidí a profesí.

„Kniha je vždy výsledkem spolupráce mnoha profesí. Knižní kantýnou chceme ukázat, že kvalitní tisk a zpracování nejsou jen technickým krokem na konci procesu. Jsou nedílnou součástí designu knihy a zásadně ovlivňují, jak ji čtenář vnímá, drží a používá,“ doplňuje Jan Gloser, obchodní ředitel tiskárny HRG.

Autorem architektonického a scénografického řešení expozice je Vojtěch Podlesný. Jeho koncept převádí princip jídelny do světa knih a polygrafie. Jednotlivé části prostoru fungují jako pomyslné menu a návštěvník může postupně objevovat jednotlivé „ingredience“, které se nakonec spojí v jeden celek.