Učitelé dostali do rukou multifunkční nástroj, děti přehlednou, bezpečnou a rozmanitou školu. Díky mezinárodní spolupráci montrealského studia Pelletier de Fontenay a kanceláře SOA architekti vznikla škola, která podporuje současnou pedagogiku nejen svým přístupem, ale také prostřednictvím prostoru.
Těžiště čtyř obcí
Budova vyrostla ve středu území čtyř svazkových obcí: Louňovice, Tehovec, Svojetice a Štíhlice. Záměrně stojí mimo historické centrum kterékoli z nich a na severním okraji Louňovic je v kontaktu s lesem. Díky tomu může fungovat jako společné centrum mikroregionu. Poloha navíc umožnila vznik bezpečných pěších a cyklistických vazeb mezi obcemi a jejich doplnění sítí drobných veřejných prostranství.
„LOŠBATES ukazuje, že slučování menších, provozně náročných obecních škol může vést k něčemu, co regionu nevezme identitu, ale naopak ji posílí,“ vysvětlují SOA architekti. Kampus je přitom rozvržen s jasnou logikou. Do středu postavili vnitřní svět školy, na východ vyvedli sportovní krajinu s oválem a hřišti. Dopravní a servisní provoz naopak udrželi na okraji tak, aby nerušil pobytové plochy.
Lesní klášter
Základní princip, na kterém architekti školu vystavěli, nazvali „lesním klášterem“. Velké centrální nádvoří obklopuje prstenec, který propojuje jednotlivé části školy a zároveň zůstává propustný. Jeho rohy a nároží fungují jako vstupy i jako prahy mezi vnitřkem a vnějškem. Celková hmota školy je pak záměrně nízká, dvoupodlažní a horizontálně členěná, takže zapadá do okolní zástavby rodinných domů.
„Celek nepůsobí jako monolit, ale jako klidný kampus: přehledný, srozumitelný, lidský.“
Velkorysý dvůr rozvíjí myšlenku lesního kláštera a vytváří les uvnitř budovy. „V naší realizované podobě se tato idea proměnila v chráněnou herní krajinu plnou zeleně. Nádvoří přitom není dekorace, ale součást každodenního života školy,“ popisují architekti. Nabízí pohyb, hru, pobyt i klid, podporuje venkovní výuku a zároveň funguje jako zelené srdce kampusu.
Čtyři světy a jedna linka
Také provozní uspořádání kampusu rozvíjí princip čtyř propojených, ale jasně oddělených částí. Jedná se o společné a veřejné zázemí s aulou, jídelnou a družinou, 1. stupeň, 2. stupeň a tělocvičnu. Tyto světy jsou fyzicky oddělené, ale pevně spojené již zmíněným prstencem. „Klíčovým motivem byl pro nás pohyb. Cirkulace je pojatá jako spojitá smyčka, která umožňuje přirozený, nelineární pohyb a vytváří jemné přechody mezi učením, odpočinkem, setkáváním a pohybem,“ doplňují architekti.
Prstenec přitom není jen komunikační linka, kterou se děti a učitelé přesouvají z místa na místo. Architekti jej chápou jako plnohodnotnou součást školy a jejího pedagogického prostředí. Vzniká takzvaná výuková krajina. Prostor, který lze podle potřeby využít pro individuální práci, menší skupiny i společné aktivity. Škola se díky tomu neskládá pouze z učeben a chodeb, ale nabízí celou škálu různých míst pro soustředění, spolupráci, setkávání i odpočinek.
Proměnlivý prostor
Důležitým principem interiéru je variabilita. Otočné stěny, akustické závěsy a volný nábytek umožňují místnosti rychle přeuspořádat podle aktuálních potřeb výuky. Mohou vzniknout menší pracovní skupiny, klidná místa i otevřenější prostory pro společnou aktivitu. Nejde přitom jen o samotnou flexibilitu, ale také o možnost volby. „Děti i učitelé mohou podle cíle výuky volit mezi různými typy míst. Učebny se tak snadno přizpůsobují různým způsobům výuky, a přitom je každý jejich kousek důsledně didakticky promyšlený,“ doplňují architekti.
LOŠBATES navíc není určen pouze pro dobu vyučování. Vybrané části kampusu mohou fungovat samostatně a otevřít se komunitě pro sport, kroužky, setkávání nebo kulturní aktivity. Součástí školy je také základní umělecká škola a multifunkční sál pro výuku STEM, který podporuje experimentální a projektové formy výuky.
Základní škola LOŠBATES
Autoři: Pelletier de Fontenay, SOA architekti
Spoluautor: Dalibor Dvořák
Lokalita: Svazková 500, Louňovice
Užitná plocha: 9 450 m²
Rok projektu: 2018 – 2024
Rok dokončení: 2025
Náklady: 600 mil. CZK
Fotografie: Alex Shoots Buildings
