O využití suchých latí v moderní architektuře jako ekologické a ekonomické volbě nejen pro rodinné domy jsme si povídali s architektem Tomášem Klapkou z ateliéru tečka. Jasným trendem poslední doby v architektuře je využívání ekologických a recyklovatelných materiálů. Jedním z takových materiálů jsou i suché latě, které se ukazují jako nejen funkční, ale také ekonomická volba.
Co jsou suché latě?
Sušené latě jsou dřevěné konstrukční prvky, které prošly procesem sušení, obvykle v sušárně, aby se odstranila přebytečná vlhkost. V moderních výrobách se pro sušení používá například zbytkové teplo z vlastní elektrárny. Tento krok je zásadní, protože suché dřevo je méně náchylné k dalšímu smršťování či praskání a zároveň taky odolnější vůči dřevokazným houbám a broukům, případně ke změnám tvaru, ke kterým dochází, pokud je dřevo vystaveno vnějším vlivům, jako je vlhkost nebo změny teplot. Tyto latě jsou oblíbené při stavbě střech, přípravě roštů pro montáž fasád nebo vnitřních předstěn, kde je potřeba, aby se materiál dlouhodobě tvarově neměnil. Využít se ale dají i kreativněji.
Jak říká architekt Tomáš Klapka z ateliéru Tečka „… využívání suchých latí, na rozdíl od čerstvého dřeva nebo dražších materiálů, má několik výhod. Suché latě jsou stabilnější než čerstvé a nedochází k deformacím, což je důležité, zejména pokud na ně upevňujete sádrokarton nebo jiný finální povrch,“ popisuje.
Výhody suchých latí v architektuře
Stálost tvaru: Jednou z hlavních výhod suchých latí je jejich tvarová stálost. Vysušené dřevo nepodléhá tak velkým změnám jako čerstvé, což je zásadní pro dlouhodobé stabilní konstrukce. Realizační firmy pak mohou ocenit i výrazně nižší váhu.
Ekologický materiál: Suché latě jsou vhodné pro klienty a architekty, kteří kladou důraz na ekologii a udržitelnost. Dřevo je obnovitelný zdroj, což z něj činí ideální volbu pro stavby s nízkou uhlíkovou stopou. Zamezení nadbytečného používání chemických impregnací pak podpoří udržitelnost stavby i a je zdravější pro budovu i lidi, kteří na ní pracují. Když se u projektu využijí sušené latě namísto obvyklých impregnovaných, tak se architekt i klient nejen vyhnou zbytečnému používání chemických látek, ale zároveň zabrání možnému poškození střešní fólie.
Ekonomická dostupnost: Ve srovnání s jinými stavebními materiály, jako jsou například KVH hranoly, jsou suché latě cenově dostupnější. To umožňuje investorům ušetřit, aniž by to bylo na úkor kvality stavby. Architekt Tomáš Klapka zmiňuje: „KVH hranoly jsou dražší a jejich výroba může být energeticky náročnější. Suché latě představují skvělou alternativu za nižší náklady.“ Při srovnání mokrými impregnovanými latěmi vychází ty sušené naopak dráž.
Kde se suché latě využívají?
Suché latě mají široké spektrum využití v moderní architektuře. Většinou se používají v těchto oblastech:
Střešní konstrukce: Latě se nejčastěji používají jako nosné konstrukce pod střešní krytinu, kde jejich stálost a pevnost pomáhá zajišťovat dlouhou životnost celé střechy.
Předstěny a instalační prostory: V dřevostavbách je ideální suché latě využívat pro tvorbu předstěn, které slouží k vedení instalací, jako jsou rozvody vody a elektřiny. „Instalační předstěna pomáhá udržet vzduchotěsnou obálku budovy neporušenou, což zvyšuje izolační vlastnosti a snižuje riziko vlhkostních problémů,“ uvedl architekt.
Fasády s odvětranou mezerou: Odvětraná mezera je pro fasádu i celou stavbu velkým benefitem a latě 4×6 cm jsou pro ni ideální. U dřevěných fasád se obecně doporučuje používat stejnou dřevinu jako je fasáda, například u vláknocementových obkladů najdete i v montážních návodech smrk. „Pokud jsou latě dobře dimenzované a správně instalované a dostatečně izolované od země nebo chráněny před deštěm, mohou vydržet velmi dlouho bez nutnosti impregnace,“ vysvětluje architekt Tomáš Klapka.
Sušené latě lze využít i velmi kreativně v rámci plotů, fasád či jiných prvků, jak ukázal třeba předloňský Salon Dřevostaveb. Dalším klíčovým aspektem je přesnost při montáži. Jelikož se suché latě méně deformují, je snadnější dosáhnout rovného povrchu, což je zásadní při montáži například sádrokartonových či sádrovláknitých desek. Když jsou latě dobře ukotvené a rovné, výsledná stěna bude hladká a bez prasklin.
Jak Tomáš Klapka shrnuje na závěr: „Je důležité tak přemýšlet o detailech a minimalizovat nutnost chemických úprav dřeva. Pokud jsou latě správně využity, budou spolehlivé i bez chemické impregnace.“
Ing. arch. Tomáš Klapka je jedním z partnerů ateliéru tečka a zároveň působí na pozici městského architekta Mnichovic ve Středočeském kraji. V rámci praxe ateliéru se věnuje především urbanismu a spolupráci s obcemi. V ateliéru standardně kladou důraz na udržitelný přístup k výstavbě a navrhování. V rámci svého osobního života mimo jiné staví svépomocí malou dřevostavbu jako domov pro svoji rodinu.
www.tecka.city
